Pražská zoo odchovala dva vzácné pouštní plazy

Novinky u zvířat

Jana Jirátová  |  24. 06. 2014


Mláďata trnorepa mezopotámského a agamky písečné, to jsou aktuálně největší chlouby kurátora plazů Petra Velenského a jeho týmu. V případě trnorepa jde o světový prvoodchov v zoologických zahradách, v případě agamky o naději na udržení unikátního chovu v Praze.

Dvoudenní mládě agamky písečné. Foto: Petr Velenský, Zoo Praha Dvoudenní mládě agamky písečné. Foto: Petr Velenský, Zoo Praha

Mohutný zavalitý ještěr s kulatou hlavou. Teplomilný plaz, který se sluní i v prostředí, kde teplota přesahuje 50°C. Bojovník s ocasem pokrytým špičatými šupinami. To je trnorep mezopotámský, kterého odchovala pražská zoo jako první zahrada na světě!

„12 mláďat se nám vylíhlo před třemi týdny. Jde o významnou událost, neboť jsme jediní, kdo tohoto býložravého ještěra z nedostupných oblastí Iráku a Íránu, chová,“ uvádí Petr Velenský, kurátor Zoo Praha. Mláďata jsou umístěna v zázemí, váží 11 gramů a měří necelých 10 centimetrů. Jejich rodiče – samec Adnan a samice Sára – jsou k vidění v teráriu Kattakum v Pavilonu kočkovitých šelem.

Dospělý trnorep mezopotámský. Foto: Petr Velenský, Zoo Praha

Úspěšný odchov trnorepích mláďat korunuje fakt, že samička Sára snesla v polovině května další snůšku. „Dvojí rozmnožení v jednom roce, to je u trnorepů něco zcela nevídaného. Unikát, který není popsán ani v literatuře,“ nadšeně líčí Petr Velenský.

Plazí úspěchy Zoo Praha tím však zdaleka nekončí. V expozici Kattakum se rozmnožily vzácné agamky písečné, které obývají duny středoasijských pouští. „Agamky mají vysoké nároky – vyžadují přesnou nápodobu svého přirozeného prostředí. Navíc se dožívají jen tří let, přičemž rozmnožovat se mohou dva roky,“ vysvětluje Petr Velenský. „Po loňských povodních, kdy jsme museli agamky vystěhovat z Kattakumu, jsme se o náš chov obávali. Vynechání jedné rozmnožovací sezony by mohlo být u takto krátkověkých živočichů fatální.“

Chovatelé však agamkám vytvořit v zázemí zvláštní dunu písku a pečlivě hlídali jejich harmonogram krmení tak, aby udrželi jejich aktivitu. „Nejtěžší bylo vybudit sexuální aktivitu samce. Následně samička nakladla vejce, z nichž se vylíhla tři mláďata,“ uvádí Velenský. „Pak nás ale samice překvapila dalšími dvěma snůškami. Jen díky nim získaly agamky písečné v Praze dobrou perspektivu do dalších let,“ uzavírá.

Vzácná pouštní mláďata jsou prozatím v zázemí, návštěvníci se s nimi však mohou setkat v rámci pravidelných komentovaných krmení, která probíhají ve středu (14.30) a v sobotu (13.30) v Pavilonu velkých želv.

Mládě trnorepa odchované v Zoo Praha. Foto: Petr Velenský, Zoo Praha


Krajta kýlnatá je menší stromová krajta. Tento had byl objeven v roce 1981 a do roku 2007 byl znám pouze z deseti jedinců. Jde o reliktní druh: jako obyvatel vlhkých lesů přežil jen tam, kde takový biotop na severozápadě Austrálie zůstal, tedy v hlubokých soutěskách oblasti Kimberley. Lokalita výskytu je jednou z nejmenších oblastí rozšíření určitého druhu hada na světě. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha

V Zoo Praha přišla na svět mláďata tří druhů hadů, kteří se zde doposud nerozmnožili. Poprvé se vylíhly pro vědu teprve nedávno objevené krajty kýlnaté ze severozápadní Austrálie. Snůška přinesla dvě mláďata. Zbylé druhy...

Gepardí mláďata začínají po necelém měsíci života neohrabaně a opatrně chodit. Stále jsou plně závislá na mateřském mléce. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

V Zoo Praha se narodila mláďata gepardů. Paterčata přišla na svět 18. června a zatím zdaleka nepřekonala kritické období. Jejich matka o ně navzdory nezkušenosti pečuje vzorně, přičemž spolu s potomky setrvává v zázemním...




Přihlášení k newsletteru