Ketupy z celé Evropy zamířily do pražské zoo

Novinky u zvířat

Jana Jirátová  |  26. 02. 2014


Zoo Praha se stává evropskou velmocí v chovu sov z jihovýchodní Asie – ketup malajských. Nyní jako jediná zahrada odchovává čtvrté mládě a podílí se na sestavování nových párů z jedinců dovezených z celé Evropy.

Odlišit jednotlivé poddruhy ketup malajských chovaných v zoologických zahradách lze podle zbarvení,foto: Antonín Vaidl, Zoo Praha Odlišit jednotlivé poddruhy ketup malajských chovaných v zoologických zahradách lze podle zbarvení,foto: Antonín Vaidl, Zoo Praha

Proč se v posledních letech nedařilo odchovávat ketupy v zoologických zahradách? Odpověď na tuto otázku hledali odborníci ze Zoo Praha, kterým se jako jediným v Evropě podařilo opakovaně odchovat mláďata přirozeným způsobem.

„Ketupy malajské existují ve čtyřech poddruzích. V Evropě však byly všechny sovy vedeny bez určení poddruhu. S ohledem na úspěchy, které vykazoval náš rodičovský pár, a zkušenosti, které s odchovem těchto sov máme, rozhodli jsme se svézt do Prahy nekompatibilní dvojice z Německa, Belgie a Itálie a pokusit se o sestavení nových párů,“ popisuje záměry Antonín Vaidl, kurátor ptáků Zoo Praha.

 Pražská zoo chová ketupy malajské od roku 2002, k vidění jsou v expozici Bažantnice, foto: Tomáš Adamec, Zoo Praha

Při té příležitosti pražští odborníci zjistili, že v Evropě se vyskytují jak ketupy z podruhu kontinentálního, tak ostrovního. „To mohlo být důvodem, proč se páry nerozmnožovaly a proč se chovu ketup celkově nedařilo,“ objasňuje Antonín Vaidl.

Jednotlivé poddruhy sov se liší ve zbarvení – ostrovní ketupy mají sytější rezavější barvu, výraznější černé znaky na hrudi a tmavší duhovku. Odlišnost je na první pohled méně nápadná, na přitažlivosti párů však může mít vliv. Chovatelé pražské zoo tak stojí před velkou výzvou – musí jednotlivé sovy od sebe odlišit a vytipovat pro každou z nich toho nejlepšího partnera.

„V době, kdy řešíme párování napříč Evropou, se navíc radujeme z čerstvého přírůstku. V hnízdní budce nyní pečuje o své čtvrté mládě samice z našeho pražského a zároveň nejúspěšnějšího evropského rodičovského páru,“ uzavírá kurátor ptáků.

 

V hnízdní budce se ukrývá čtvrté mládě odchované v Zoo Praha se svou matkou, foto: Antonín Vaidl, Zoo Praha

 Pražská zoo chová ketupy malajské od roku 2002, kdy získala pár těchto sov z Myanmaru. Přirozený odchov v zoologických zahradách je vzácný. Probíhá tak, že samice snese jedno bílé vejce, na kterém sedí 35 dní. První mládě se v Praze vylíhlo v lednu 2009, následovalo druhé v listopadu 2010 a třetí v říjnu 2012. Zatím poslední mládě zůstává v hnízdní nice v dolní části zoo, v expozici zvané Bažantnice.


Koně Převalského se až včerejším dnem skutečně vrátili do Zlaté stepi ve středním Kazachstánu, když harém vedený hřebcem Zorrem opustil po roce aklimatizační ohrady. Zleva Sary, Wespe, Ypsilonka, hřebec Zorro, Umbra a úplně napravo klisna Tessa. Foto: Miroslav Bobek, Zoo Praha

Včera v 18 hodin místního času se otevřela brána aklimatizační ohrady a první koně Převalského ve středním Kazachstánu vyběhli vstříc svobodě. Loni v červnu dovezení převaláci si skvěle přivykli na místní podmínky, a...

Stádo koní Převalského s hříbaty na Dívčích hradech: v popředí Gruhne, Lana, za nimi Vereda a Khamina. Vzadu hřebeček od Gruhne, vpředu hřebeček od Lany. Foto: Miroslav Bobek, Zoo Praha

Ve výbězích koní Převalského na Dívčích Hradech se letos narodila čtyři hříbata, tři hřebečci a jedna klisnička. Přečtěte si, kdo a proč těmto ikonickým mláďatům bude navrhovat jména.




Přihlášení k newsletteru