Sedm mláďat želvy korunkaté

Novinky u zvířat

17. 10. 2012


Jako první na světě!

Čerstvě vylíhlá želva korunkatá na dlani. Foto (c) Petr Velenský, Zoo PrahaPražští chovatelé dosáhli světového úspěchu: objevili způsob rozmnožování indické želvy korunkaté, který pro vědce doposud zůstával tajemstvím. V Praze se vylíhlo sedm mláďat díky zcela nekonvenčnímu postupu - umístění vajec do vody. Návštěvníci zoo si mláďata budou moci prohlédnout už tento víkend.

Želva korunkatá neboli diadémová (Hardella thurjii) patřila donedávna k hojným obyvatelkám severoindických řek. Některé aspekty jejího života přesto zůstávaly zahaleny tajemstvím; o způsobu rozmnožování této želvy existovaly pouze neověřené a rozporuplné údaje.

„O vylíhnutí želv korunkatých jsme se pokoušeli čtyři roky, většina vajec se ale kazila krátce po umístění do líhně. V cestě k našemu zoologickému objevu sehrála zásadní roli mezinárodní spolupráce,“ uvedl kurátor plazů Zoo Praha Petr Velenský.

Portrét mláděte želvy korunkaté. Foto (c) Petr Velenský, Zoo PrahaVzácnou skupinu mladých želv korunkatých umístil v roce 2006 do pražské zoo význačný německý herpetolog Hans-Dieter Philippen. Druhou důležitou postavou byl indický výzkumník Dhruvajyoti Basu, největší znalec želv korunkatých v přírodě. Velmi ochotně se s pražskými chovateli podělil o své znalosti, s velkým entuziasmem komentoval probíhající pokusy s inkubací vajec a přispěl mnoha cennými radami. Klíčovou se ukázala být jeho zmínka o tom, že nevěří odborných zprávám o kladení želv korunkatých do písku: indičtí rybáři mu prý vykládali o tom, že tyto želvy kladou vejce přímo do vody.

Pražští chovatelé poté vypozorovali, že zdejší samice skutečně záměrně klade vajíčka do vody a zadníma nohama při tom opatrně tlumí jejich pád. Režim vajec se proto pokusili přizpůsobit vodnímu režimu severoindických řek, které jsou napájeny himálajskými ledovci.

„Samotnému vylíhnutí mláďat předcházelo vskutku drakonické zacházení s vejci. Nejdříve jsme je na 42 dní umístili ve vodní lázni, což je postup, který podle vžitých představ žádné plazí vejce nemůže přežít,“ popsal kurátor Velenský.

Poté vejce tři měsíce vysychala ve vinotéce v teplotě 15 °C. To je pro vejce tropických želv další vrcholně nezvyklý krok. Posledních 65 dní se vajíčka inkubovala v běžných podmínkách v líhni vyhřáté na 29 °C. Dva dny před líhnutím jim však byl opět odepřen přísun kyslíku intenzivním zavodněním a konečná fáze líhnutí probíhala dokonce v akváriu. Zde se ze zcela ponořených vajec bleskově líhla zdravá a velmi vitální mláďata.

Líhnutí mláděte želvy korunkaté ve vodě.  Foto (c) Petr Velenský, Zoo Praha

Líhnutí mláděte želvy korunkaté ve vodě. Foto © Petr Velenský, Zoo Praha

Stavy želvy korunkaté v přírodě dnes v souvislosti s nadměrným lovem a zhoršováním životního prostředí prudce klesají. Zásadní objev o způsobu jejího rozmnožování tak může výrazně napomoci záchraně tohoto druhu.

Pražská mláďata želvy korunkaté budou k vidění každou sobotu a neděli v rámci pravidelného komentovaného setkání u velkých želv, které začíná ve 13:30 v Pavilonu velkých želv. Zhruba v jednom roce věku se potom přestěhují k dospělým želvám korunkatým, které žijí společně s gaviály v pavilonu Čambal.


Skupina makaků vepřích se letos rozrostla na 15 členů. K únorovému mláděti totiž v posledních třech týdnech přibyla tři další – narozená 25. září, 7. října a 12. října. Na snímku zkoumá jedno z podzimních mláďat potravu dospělých. Návštěvníci naleznou nejnovější přírůstky zpravidla v blízkosti svých matek, často přichycené na břiše. Velký zájem o ně potom projevují jiná, odrostlejší mláďata. Makaky vepří, kteří dnes patří mezi ohrožené druhy vlivem ztráty přirozeného prostředí či lovu na maso i za účelem prodeje na trhu s domácími mazlíčky, naleznou lidé v dolním patře pavilonu Indonéská džungle. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

V Zoo Praha je živo i na podzim. Čerstvě jsou v pavilonu Indonéská džungle k vidění jen několik dní stará mláďata makaků vepřích. V horní části zahrady nově vykukují z vaků klokanů bažinných hned tři zvídavé hlavy. Stále...

Zatímco při partenogenetickém rozmnožování dosahuje líhnivost až 80 %, při pohlavním rozmnožování s oplozením klesá tato šance i pod 60 %. Nově dorazivší vajíčka byla nakladena v květnu a červnu, jejich inkubace bude trvat zhruba sedm měsíců. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha

Další významný milník v chovu až patnácticentimetrových „stromových humrů“. Zoo Praha získala ze San Diego Zoo tři sta vajíček kriticky ohrožených strašilek humřích – a ne ledajakých. Pocházejí totiž z pohlavního...




Přihlášení k newsletteru