V létě minulého roku proběhla na internetu anketa, ve které měli lidé možnost vybírat hračky pro zvířata v naší zoologické zahradě. V pavilonu Africký dům je dostali i naši štětkouni. Kolega František Šusta přinesl několik předmětů, které vyrobil společně se svými spolupracovníky. Jednou z věcí, s nimiž si prasátka ochotně hrála, byla proutěná koule naplněná senem a různými dobrotami. A tehdy mě napadlo, jak zabavit i žirafy.

Žirafy jsou přežvýkavci. Hlavní náplní dne je tedy pro ně příjem a zpracovávání potravy. V přírodě se živí především listím z akácií. Ke spásání používají svůj až 40 cm dlouhý jazyk. Naše žirafy dostávají větve různých druhů stromů, které s ochotou okusují, a dá se říct, že se tím vlastně i zabaví. Je to pro ně taková hračka, kterou dokáží nejen neuvěřitelným způsobem opracovat, ale občas si s ní užijí i spoustu legrace. Mláďata si větvičky navzájem kradou, Johan se o ty větší rád drbe, a pokud se nějaká ta větev ulomí a spadne na zem, žirafy jí seberou a dají si ji na nějaké vhodné místo, aby se jim dobře okusovala. Většinou k tomu používají koš na seno, a když se pak z něj snažím větev vymotat, mívám o zábavu postaráno i já. Někdy je to úplný hlavolam. Přesto jsem chtěla pro žirafy na hraní ještě něco jiného.

Poprosila jsem tedy Frantu Šustu, jestli by mi neupletl podobné hračky, jaké dostali štětkouni. Franta souhlasil a po nějaké době mi přinesl tři proutěné koše. Ty jsem naplnila senem, do něj jsem schovala kousky mrkve a jablek a zavěsila je do stáje na místa, kde obvykle bývají zavěšené větve. Žirafy mají zvláštní povahu. Na vše nové se dívají poněkud nedůvěřivě, ale na druhou stranu jsou také neskutečně zvědavé a já jsem věděla, že se o ty zvláštní předměty ve stáji začnou dřív nebo později zajímat. A tak se i stalo!

Po úklidu jsem jako vždycky pustila žirafy ze dvorku zpátky do stáje. Nejprve sežraly to, co bylo nachystáno v korytech a hraček si vůbec nevšimly. Potom zareagoval mladý sameček Kuba. Nejistě k té divné věci přistoupil, se zájmem si ji prohlížel, očichal ji a pak začal skrz proutí vytahovat ze sena kousky zeleniny. Byla jsem nadšená. Přesně tak jsem si to představovala! Po chvilce se ke Kubovi přidala i další zvířata ze stáda a bylo vidět, že je to celé nesmírně baví.

Žirafy nakonec celé koše zlikvidovaly. S tím jsem ale od samého začátku počítala a měla jsem radost, že splnily svůj účel a žirafy měly na chvilku o zábavu postaráno. Již mám připravené další, aby si mohly zase hrát.

 

Kateřina Pechrová, chovatelka žiraf v Zoo Praha

17. ledna 2012