Zubři z pražské zoo našli v Polsku nový domov

Novinky u zvířat

16. 09. 2011


Dvouletá mláďata zubra evropského - Princezna a Prokop - odcestovala ve čtvrtek 15. září 2011 ze Zoo Praha směrem k národnímu parku Bieszczady.

„Žije zde přibližně tři sta zubrů. Jejich populaci je však stále třeba posilovat novou krví. Prokop a Princezna jsou již čtvrtým a pátým zubrem, kteří byli ze Zoo Praha do Bieszczad přepraveni“, říká ředitel zoo Miroslav Bobek.

Původně měli na jihovýchod Polska odcestovat tři zubři. Jeden z nich ale nakonec atypicky zareagoval na podaná anestetika.

„Nechtěli jsme v nejmenším riskovat. Proto jsme nakonec přistoupili k tomu, že třetí z mláďat Prga zatím zůstane v Zoo Praha,“ vysvětluje veterinář Roman Vodička.

Ve čtvrtek byli zubři naloženi do beden. Na korbě nákladního auta zdolali více než osm set kilometrů. V pátek dopoledne pak byli vypuštěni do aklimatizační ohrady v oblasti Bukowiec. Zde zůstanou až do konce listopadu. I po jejím opuštění však budou ještě po celou zimu přikrmováni.

Národní park Bieszczady je unikátním prostorem rozmanité fauny a flory. Asi šedesát procent parku tvoří lesy, zbytek pak louky a hornatá území.  V tomto místě žije také jedna z největších populací zubra. Ten byl v Evropě ve volné přírodě vyhuben začátkem 20. století. První pokusy o reintrodukci zubrů zpět do volné přírody pak proběhly v padesátých letech.

 

Vypouštění zubřích mláďat v Polsku. Foto: Miroslav Bobek, Zoo PrahaVypouštění zubřích mláďat v Polsku. Foto: Miroslav Bobek, Zoo Praha

Vypouštění zubřích mláďat v Polsku. Foto: Miroslav Bobek, Zoo Praha


Maňásková metoda brání v přilnutí mláděte k člověku, tedy jeho chovateli či chovatelce. Zoo Praha tento způsob využívá vedle supů mrchožravých také třeba v případě umělých odchovů kondorů menších, dvojzoborožců nosorožčích nebo krasek jávských. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

V Zoo Praha vyrůstá výjimečné mládě supa mrchožravého. Oba jeho rodiče pocházejí z volné přírody, přičemž za své přežití vděčí mezinárodní spolupráci odborníků. Samec zvaný Brok byl postřelen brokovnicí v Libanonu a...

Na rozdíl od černých samců mají samice rezavohnědou srst, světlejší spodní stranu těla a nápadně světlé štětičky kolem uší. Oběma pohlavím je společný dlouhý huňatý ocas, který jim pomáhá udržovat rovnováhu. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

Rozčepýřený vzhled, nepřehlédnutelný pohlavní dimorfismus nebo dominance samic. Zoo Praha staronově chová lemury tmavé, a to po desetileté přestávce. Kontrastně zbarvený pár v těchto dnech zvídavě objevuje ostrov naproti velkým...




Přihlášení k newsletteru