České klisny mají v Mongolsku nápadníky

Novinky u zvířat

13. 09. 2011


Novinky z rezervace Khomiin Tal

Čtyři koně Převalského, které pražská zoo za pomoci Armády ČR přepravila do Mongolska, si zvykají na svůj nový domov. Podle zpráv Claudie Feh, vedoucí reintrodukčního projektu v Khomiin Talu, trávili zpočátku většinu dní v přístřešku, kde se schovávali před bodavým hmyzem. Pak se objevila první komplikace: Lima začala mírně kulhat a Kordula ji napadala. Proto došlo k oddělení Limy do části aklimatizačního výběhu. Během několika dnů se vše usadilo.

Další zprávy již byly zcela pozitivní. Rangeři, kteří se pravidelně střídají u výběhu, několikrát pozorovali pokusy hřebce Matyáše pářit klisny Kordulu a Cassovii. Pak o české klisny začali jevit zájem i tři místní hřebci, kteří v minulosti přišli o své harémy a nyní jsou v mládenecké skupině. Podle hlášení rangerů se jednomu z těchto hřebců dokonce podařilo přeskočit hrazení, přestože byl zapnutý elektrický ohradník. Ve výběhu pražských klisen strávil jen chvíli, poté se z něj zase dostal zpátky ven, což prý se dosud nikdy nestalo.

Všichni pražští koně si prozatím na mongolské podmínky zvykají velmi dobře. O termínu vypuštění z aklimatizační ohrady se rozhodne do konce září.

Vypouštění koní v rezervaci Khomiin Tal proběhlo pod dohledem ředitele Zoo Praha Miroslava Bobka. Foto: Jana Ptačinská Jirátová

Vypouštění v rezervaci Khomiin Tal proběhlo pod dohledem ředitele Zoo Praha Miroslava Bobka. Foto: Petr Zavadil

Pražští koně pod přístřeškem v aklimatizační ohradě. Foto: Jana Ptačinská Jirátová

Pražští koně pod přístřeškem v aklimatizační ohradě. Foto: Jana Ptačinská Jirátová

 13. září 2011


Malí gepardi disponují nečekaně pestrou škálou zvuků: syčí, vrčí, pískají, či dokonce „vrkají“, přičemž některé jejich hlasové projevy evokují spíš ptáky než šelmy. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

Puntíkatý poklad v Zoo Praha se chystá na svou premiéru v expozici. Paterčata gepardů, která přišla na svět 18. června, budou spolu se svou sedmiletou matkou Daenerys k vidění od příštího týdne. Lidé je naleznou ve výběhu vedle...

Maňásková metoda brání v přilnutí mláděte k člověku, tedy jeho chovateli či chovatelce. Zoo Praha tento způsob využívá vedle supů mrchožravých také třeba v případě umělých odchovů kondorů menších, dvojzoborožců nosorožčích nebo krasek jávských. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

V Zoo Praha vyrůstá výjimečné mládě supa mrchožravého. Oba jeho rodiče pocházejí z volné přírody, přičemž za své přežití vděčí mezinárodní spolupráci odborníků. Samec zvaný Brok byl postřelen brokovnicí v Libanonu a...




Přihlášení k newsletteru