Gorilí mládě očima ošetřovatele

Pondělí 13.12. 2004

- 6.45 - ošetřovatel objevil mládě v náručí matky Kijivu, vše vypadá dobře, matka za sebou vláčí pupeční šňůru a šikovně ji vyprošťuje, pokud se zahákne za parkos..

- zavíráme pavilon před veřejností, aby měla matka i mládě klid, prvních 48 hodin je určujících pro přirozený vývoj (bojíme se, abychom nemuseli mládě matce odebrat, kdyby nechtěla nebo nemohla kojit...)

- sledujeme, zda mládě pije, zatím nevíme, má ale sací reflexy a hledá matčinu bradavku, což je nadějné

- první oddělování do ložnic kvůli krmení probíhá dobře, samec Richard i druhá samice Shinda disciplinovaně odcházejí do svých prostor

- ošetřovatel zůstává i přes noc, aby byl v případě potřeby nablízku

Úterý 14.12.

- ráno si stále nejsme jisti, zda mládě pije a zda má Kijivu mléko, ale dobrým znamením zdravého vývoje je to, že zmizela pupeční šňůra - Kijivu ji sežrala

- dopoledne mládě vyměšuje (čůrá i kadí), což je radostný příznak toho, že zřejmě pije!

- v poledne probíhá natáčení pro televizní zpravodajství (všechny 3 kanály), záměrně jsme zvolili dobu, kdy Richard spí - začal být totiž velmi nervózní vůči vnějším vlivům

- ve 13 hodin se Richard probouzí, vykázali jsme filmové štáby z pavilonu a znovu jej zavřeli

- ve 14 hodin radostná zpráva! - ošetřovatel vidí z 20 cm (přes sklo), jak mládě saje matčino mléko

Středa 15.12.

- ráno vše v pořádku, matka kojí mládě v pravidelných intervalech - po 2 až 3 hodinách, mládě vyměšuje, matka ho pak očistí a stále o ně pečuje

- stále ještě neznáme pohlaví mláděte

Čtvrtek 16.12.

- vše OK, gorilka vzorně saje, trénujeme Kijivu na to, aby nám mládě sama ukazovala

- s největší pravděpodobností (na 95%) je to holka!

- v zájmu zachování klidu celé rodinky se rozhodujeme, že pavilon pro veřejnost otevřeme až po neděli

Pátek 17.12.

- vše v pořádku. Maminka Kijivu se vzorně stará o mláďátko, které je velmi spokojené (viz foto) .

Sobota a neděle 18.-19.12.

- v pavilonu goril se stále snažíme zachovat  maximální klid, ani ostatní kolegy ze zoo sem nepouštíme; má to pozitivní dopad na klidné chování všech členů gorilí skupiny, což je především u samce Richarda moc důležité

- malá gorilka statečně saje 4x až 5x do hodiny, začíná se živě zajímat o své okolí, vše se zájmem roztomile pozoruje

Pondělí  20.12.

- Richard se začíná více zajímat o mládě, jinak vše v pořádku

Úterý 21.12.

- Richardův zájem o mládě se prohlubuje, často se na něj dívá

- otevřeli jsme pavilon pro veřejnost, byli zde hlavně školáci, dění uvnitř návštěvnického prostoru hlídají naši průvodci, vše probíhá v klidu

- Kijivu si hraje s prstíčky své dcery a strká si je do pusy

Středa 22.12.

- vše v pořádku, v pavilonu je klid, návštěvníci jsou ukáznění a nefotí bleskem

Čtvrtek 23.12.

- po dlouhých úvahách, se slovníkem česko-svahilským v ruce, dáváme gorilce jméno Moja, což znamená "první"...

- Kijivu i Moja spokojeny a stále spolu, Shinda a Richard poblíž - celá skupina je v pohodě

Pátek 24.12.

- na Štědrý den přišlo do zoo téměř 4000 lidí!, řada z nich chtěla vidět malou Moju, některým se to povedlo, ale některým ne, protože Kijivu se svým mládětem často odpočivala v rohu expozice, kam není vidět

- Moja má trochu rýmu, snad to rychle přejde

Sobota 25.12.

- rýma neustupuje, Kijivu mláděti čistí nosní dírky, dáváme Moje více vitaminů v podobě speciálních koulí z vloček

- Richardovi se nelíbilo fotografování natolik, že vztekle bouchl do skla - raději jsme zakázali fotografování úplně, dbá na to ochranka a průvodce

Neděle 26.12.

- ačkoli přišlo nejvíce lidí v rámci vánočních svátků (5000), celá gorilí skupina je klidná, vše v pořádku

Pondělí 27.12.

- dnes je Richard od rána nervózní, několikrát vystartoval na návštěvníky, kteří se mu nelíbili, a praštil do skleněné stěny

- Moja se zotavuje z rýmy

Úterý 28.12.

- raději pavilon opět uzavíráme před veřejností, nechceme riskovat a prohlubovat Richardův neklid

-  Moja už je úplně v pořádku, rýma odezněla

- Richard řádně vystrašil fotografa z Večerníku Praha...

Středa 29.12.

- pavilon opět otvíráme, ovšem za přísnějších bezpečnostních opatření - dovnitř pouštíme jen malé skupinky návštěvníků po 10 až 15 osobách

čtvrtek 30. 12.

- Kijivu nervózně poklepává rukou. Po zkušenostech z předchozích dnů pouštíme návštěvníky do pavilonu po menších skupinkách.

- Odpoledne je klid, Kijivu pečlivě Moje probírá srst a čistí jí očička.

Sobota 1. 1. 2005

- Od rána stojí Richard ve dveřích do vnitřního výběhu a nechce jít ani dovnitř, ani zpět do ložnice. Je trochu nervozní, proto necháváme pavilon dopoledne zavřený.

- V poledne se skupina uklidnila, otevíráme pavilon pro návštěvníky. Kijivu se ale schovává.

Neděle 2. 1. 2005

- Kijivu chodí pyšně ukazovat Moju Richardovi. Moja se má čile k světu, bystře pozoruje okolí a viditelně přibírá na váze.

Pondělí 3.1. 2005

- Moja je čím dál více aktivní, méně spí, více vnímá svět kolem sebe, roste a sílí - jako by před očima; Kijivu ji má stále u sebe na prsou či na břichu, ale když sedí, posadí si Moju na klín

Úterý 4.1. 2005

- teta Shinda je z Moji u vytržení, dává jí pusinky a strká si její prsty do pusy; Kijivu už jí to dovoluje (ještě před Vánocemi by to nedopustila)

Středa 5.1. 2005

- Richard se chová stále "obezřetně" vůči Moje, ještě si na ni nesáhl, ale dnes seděl velmi dlouho vedle Kijivu a pozoroval Moju z ani ne 50 cm....

Čtvrtek 6.1. 2005

- Kijivu už se s mládětem méně skrývá v rozích expozice, začíná se ukazovat a předvádět se s Mojou před návštěvníky.

Pátek, 7. 1. 2005

- Malé Moje se začínají tmavě vybarvovat chodidla. Zatím je má legračně šmouhatá, ale co nevidět bude mít jako správná gorila ťapky téměř černé.

Pondělí, 10. 1. 2005

- Poprvé jsme pozorovali již pevný formovaný trus mláděte - malé žlutavé šištičky. Další potvrzení toho, že fyziologické procesy probíhají v naprostém pořádku.

Úterý, 11.1. 2005

- Moja si hraje na matčině břiše, leze po ní a tahá ji za chlupy...

Čtvrtek, 13. 1. 2005

- Moje už je měsíc! Je stále čipernější, už je delší dobu vzhůru a se stále větším zájmem sleduje okolí. Kijivu se v soukromí ložnice připojuje ke hrám Richarda a Shindy, i když jen opatrně.

Pátek, 14.1. 2005

- Kijivu oslavila měsíční narozeniny své dcery - dostala od nás krásný velký meloun...

Pondělí, 17.1. 2005

- Kijivu se opatrně pokouší pokládat Moju na záda, velmi často ji čistí oči

Úterý, 18.1. 2005

- Shinda dává Moje pusinky na hlavičku

- Moja se na palandě zakousla do provazu, dovádí matce na břichu, klepe jí do něj a tahá za chlupy...

Pondělí, 24.1. 2005

- Moja udělala dva krůčky po čtyřech dopředu!

Úterý, 25.1. 2005

- postavili jsme pro gorily sněhuláka a zapíchali do něj mrkve a další pochutiny, Kijivu si s ním krásně hrála, Moja měla oči navrch hlavy, co to tam je bílého. Pak ale přišel Richard a bylo po sněhulákovi - jednou ranou...

Středa, 26.1. 2005

- další pokrok - Moja se sama držela mámy za chlupy na břichu, vydržela to 2 kroky, pak začala odpadávat, ale Kijivu ji přidržela

Čtvrtek, 27.1. 2005

- dnes je Richard v mimořádně dobrém rozmaru, ukazuje se návštěvníkům, zvláště pak ženského pohlaví, rozvaluje se před sklem čelem k nim a vůbec se neschovává za roh jako jindy

Středa, 2.2. 2005

- nainstalovali jsme pro návštěvníky pavilonu goril TV obrazovku a pouštíme zde 5-minutový film o našich gorilách, Richard z toho je u vytržení, pořád to pozoruje a ani na jídlo nešel! to je co říct...

Čtvrtek, 3.2. 2005

- Moja, Kijivu a celá skupina je v pohodě, mládě roste jako z vody

Pátek, 11.2. 2005

- Moja se stále více zajímá o věci kolem sebe, vše pozorně zkoumá, Kijivu ji často odkládá vedle sebe na zem a společně se Shindou na ni dohlíží 

Sobota, 12. 2. 2005

- Shinda je v říji a hormony zřejmě působí tak silně, že neodolala nutkání a sebrala Kijivu mládě. Kiji se ani moc nebránila. Po několika minutách jí Shinda Moju vrátila, vše v klidu a bez konfliktu.

Neděle, 13. 2. 2005

- Moje jsou dva měsíce. Shinda si ji i nadále "půjčuje", stále častěji. Kiji věrna svému podřízenému postavení se nijak zvlášť nebrání, zato Richard se nakonec rozhodl udělat pořádek. Několika štulci Shindě vysvětlil, že má miminko vrátit.

Pondělí, 14. 2. 2005

- K všeobecnému překvapení se dnes Moja ocitla na chvilku na mámině hřbetu. Vozila se otočená hlavou dozadu, ale zjevně ji tento zážitek nijak nerozházel. Kijivu si nakonec sedla a opět si vzala dceru do náruče. Shinda si ji už bere méně často, říje zřejmě zvolna odeznívá.

Úterý, 15. 2. 2005

- Kijivu si dává mládě stále častěji na hřbet, jako by ho trénovala v novém způsobu nošení.

Pátek, 18. 2. 2005

- Moja má první dva zuby! Jsou to dolní řezáky.

Neděle, 20. 2. 2005

- Moje se klube další zub, druhý levý dolní řezák.

Sobota, 26.2. 2005

- Křtiny Moji byly pěkné. Gorily dostaly od Mojiny kmotry Dagmar Havlové spoustu ovoce, hlavně jim chutnaly melouny a ananas..

Pondělí, 28. 2. 2005

- Kijivu je stále trošku neklidná, ale  vše se pomalu vrací do starých kolejí. Jen Moja zřejmě při sání trochu víc stiskne a protože má zuby, Kijivu se to nelíbí.

Čtvrtek, 3. 3. 2005

- Moja objevila, že má zuby, a s chutí jimi skřípe.

Pátek, 4.3. 2005

- Kijivu stále častěji nosí Moju za krkem ("na koníčka"), té se to moc líbí a zvědavě se rozhlíží po celém pavilonu.

Středa, 9.3. 2005

- Kijivu staví Moju na zadní a učí jí chodit

- Moja často žižlá mrkev i jinou zeleninu a ovoce

Středa, 16.3. 2005

- Moja roste a začíná mít znaky, bežné u dospělých jedinců, ztmavují se jí dlaně a chodidla, vyběluje se srst na zadeček...

- Richard stále více miluje děti - lehá si až ke sklu a pozoruje malé návštěvníky; zato když přijde nějaký fotograf či kameraman, který dlouze hledí na Richarda svým objektivem, drsná rána na sklo na sebe nedá dlouho čekat...

Čtvrtek, 31.3. 2005

- Kijivu velmi často a úzkostlivě čistí Moje srst, zdá se, že je až abnormálně čistotná - vytrhává Moje chlupy

- Moja má už 8 zubů

- velký pokrok - po týdenním tréninku už Kijivu ukáže Moju na požádání ošetřovatele u mříže do zázemí, což je důležité pro kontakt a komunikaci s ošetřovateli

- Moja šahala na Richarda, který nereagoval...

Neděle, 3.4. 2005

- Richard dnes dával Moje pusinky, šahal na ní a snažil se vzít jí do náruče!

Čtvrtek, 7.4. 2005

- Moja začíná sama chodit po čtyřech, ušla své první dva tři metry

Sobota, 16.4. 2005

- gorilí skupina šla poprvé na jaře do venkovního výběhu, bylo nádherné počasí

- Moja měla venku oči navrch hlavy, Richard opět nelibě snášel přítomnost televizní kamery a ostře naběhl do okna v rohu venkovní expozice, byl velmi ostražitý a zdržoval se jen na kraji výběhu

Pondělí, 25.4. 2005

- Moja se snaží čím dále více o vlastní krůčky

- o víkendu i dnes bylo celkem chladno, takže gorily nemohly jít do venkovní expozice - počkáme, až se oteplí

Pátek 29. 4. 2005

- Moja tahá Richarda za chlupy a ten to trpělivě snáší bez známky jakéhokoliv odporu...

Pondělí 16.5. 2005

- Moja se zájmem pozoruje z palandy páření Richarda s Shindou

Čtvrtek 19.5. 2005

- Moja už sama chroupe hlávkový salát

Úterý 14.6. 2005

- dnes se po dlouhé době podařilo dostat na váhu Kijivu s Mojou (většinou ten prostor okupuje Richard..), váží dohromady 88,4 kg (z toho Moja cca 1,5 kg); Richard má 198 kg

- Moja včera oslavila 1/2 roku! Ráda si hraje v houpací síti a nakazila tím i svou matku Kijivu, která v minulosti síť příliš nevyhledávala. Otec Richard se chová ke své dceři velmi galantně, pozoruje její hrátky zdálnivě netečně, ale když je potřeba, podá pomocný prst...

Středa 13.7. 2005

- Moja - dnes sedmiměsíční - už chodí po celém výběhu, vzdaluje se až na 3 metry od Kijivu, snaží se lézt na špalky, dotýká se Richarda, který jí čím dál více pozoruje a kontaktuje

- Kijivu stále vzorně kojí (2x - 3x denně), Moja však jí i banány, broskve, hroznové víno, mrkev

- v nejbližší době se pojedeme podívat do švédské zoo v Kolmardenu, evropský koordinátor schválil možnou deponaci samice Iris, kterou zde chovají. Přišla z volné přírody, je jí 25 let, dosud neměla mládě. Tak uvidíme přímo na místě, jak se bude chovat a pak se rozhodneme.

Úterý, 9.8. 2005

- Moja už chodí suveréně sama, rostou jí zoubky, také si už dokáže vzít sama jídlo od ošetřovatele, roste prostě jako z vody

Pátek, 16. 9. 2005

- konečně se podařilo zvážit Moju na váze - na plošině, která je instalována ve vnitřní expozici goril, poblíž okna do přípravny - mládě váží 5,9 kg

Úterý, 8. 11. 2005

- Dneškem počínaje začíná "tak trochu jiná reality show"  aneb Gorily v přímém přenosu. Po celých 24 hodin denně bude život gorilí skupiny sledován 15 kamerami. Vznikne tak jedinečný dokumentační materiál a navíc neotřelá možnost pro diváky České televize a a internetového serveru Českého rozhlasu Leonardo pozorovat chování goril v pražské zoo.

Čtvrtek, 24. 11. 2005

- Dnes je velký den - do zoo se vrátila samice Kamba. Okamžitě se všemi komunikovala a je jasné, že prostředí, ve kterém již byla, dobře poznává. Zatím je v samostatné ložnici a s ostatními se na sebe dívají přes přípravnu. Čekáme na výsledky veterinárních vyšetření a když bude vše v pořádku, zkusíme skupinu koncem příštího týdne spojit.

Čtvrtek, 1. 12. 2005

Do skupiny byla poprvé vpuštěna samice Kamba. Moja z toho byla trochu vyplašená s držela se mámy jako klíště. Zatímco Shinda znejistěla, Kijivu jako by narostlo sebevědomí a dokonce si troufla Kambu prohnat. Jinak se ale věnovala ochraně svého potomka.

Sobota, 10. 12. 2005Dnes se slavily první narozeniny Moji (i když je má ve skutečnosti až v úterý). Přišli různí hosté, jak se to uvádí v reportáži. Moja sice dostala dort, ten ale okamžitě zabavil Richard.

Úterý, 13. 12. 2005Dnes je Moje rok. Jakoby na oslavu si poprvé vyzkoušela tetičkovskou péči Kamby - když k ní přišla, Kamba si ji vzala a téměř celý den ji nosila na břiše a na hrudi.

Středa, 14. 12. 2005Také dnes jevila Kamba o Moju zájem, ale Kijivu ji tentokrát nechtěla půjčit. Richard má stále před Kambou respekt, nicméně situace ve skupině se již uklidnila.

Úterý, 27. 12. 2005Kamba se zjevně upnula na chovatele Marka Ždánského. Při ranním krmení přes dveře ho poplácává po rameni a během dne mu nosí ukazovat Moju, s kterou zachází velmi jemně.

Neděle, 1. 1. 2006Kromě toho, že je Nový rok, je dnešek i významný z hlediska soužití všech členů skupiny. Richard se poprvé pářil nejen se Shindou (nic nového), ale také s Kambou!