Smutná zpráva

Novinky u zvířat

14. 08. 2006


Nejstarší zástupce koně Převalského v sobotu dokončil svou pouť

Nejenom veselé zprávy o narození či příchodu nových zvířat patří k životu v pražské zoo, jeho nedílnou součástí jsou i zprávy smutné, jakou je tato.

Ještě letos na jaře jsme se společně s klisnou Cilkou těšili tomu, že na svůj věk vypadá dobře, při oslavě svých 34. narozenin se jindy plachá a nekontaktní Cilka jakoby radostně předváděla fotografům a s chutí požírala svůj zeleninový dárek.

 

Bohužel však, již delší dobu jsme u ní pozorovali obtíže s lokomocí (především byly postiženy pánevní končetiny). Zdravotní stav navíc komplikoval přetrvávající krvavý výtok z pohlavních cest. V sobotu

12. 8. dopoledne klisna ležela na boku a až na třetí pokus se jí podařilo postavit za pomoci ošetřovatelů. Ve večerních hodinách se stav opakoval. Přes opakované snahy zvíře padalo, nebylo schopné samo stát a velmi obtížně koordinovalo své pohyby.

Proto jsme se rozhodli přistoupit k euthanasii. Pitvou veterinář potvrdil změny odpovídající stáří zvířete a oprávněnost zákroku. 

 

Klisna CILKA se narodila 21. března 1972,  v mezinárodní plemenné knize je zapsána pod číslem 511. Její matkou byla pražská klisna Vesna, otcem slavný hřebec Bars z ukrajinské stanice Askanija-Nova, potomek poslední klisny odchycené v přírodě. V Praze žil téměř 20 let a za svůj život zplodil 56 potomků.

Cilka se za svůj život stala matkou 10 hříbat (4 hřebečků a 6 klisniček), všechny své děti přežila, měla celkem 11 vnoučat, z nichž se někteří nyní prohánějí ve své původní domovině – v Mongolsku.

Na celém světě žije dnes okolo 20 koní Převalského, kterým je více než 30 let. Věk přes 30 let je u divokých koní výjimečný, v přírodě by tak staré zvíře nemohlo přežít. V tvrdých podmínkách asijských stepí a polopouští se dožívají věku kolem 20 let.

Cilka byla nejstarším koněm Převalského na světě od 10.února 2006, kdy uhynul o necelé 2 roky starší hřebec Bento v polské Lodži.





Maňásková metoda brání v přilnutí mláděte k člověku, tedy jeho chovateli či chovatelce. Zoo Praha tento způsob využívá vedle supů mrchožravých také třeba v případě umělých odchovů kondorů menších, dvojzoborožců nosorožčích nebo krasek jávských. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

V Zoo Praha vyrůstá výjimečné mládě supa mrchožravého. Oba jeho rodiče pocházejí z volné přírody, přičemž za své přežití vděčí mezinárodní spolupráci odborníků. Samec zvaný Brok byl postřelen brokovnicí v Libanonu a...

Na rozdíl od černých samců mají samice rezavohnědou srst, světlejší spodní stranu těla a nápadně světlé štětičky kolem uší. Oběma pohlavím je společný dlouhý huňatý ocas, který jim pomáhá udržovat rovnováhu. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

Rozčepýřený vzhled, nepřehlédnutelný pohlavní dimorfismus nebo dominance samic. Zoo Praha staronově chová lemury tmavé, a to po desetileté přestávce. Kontrastně zbarvený pár v těchto dnech zvídavě objevuje ostrov naproti velkým...




Přihlášení k newsletteru