Aktuální situace u gaviálů

Novinky u zvířat

21. 02. 2008


Dle Petra Velenského, kurátora chovu plazů

Gaviálům se daří velmi dobře. Aklimatizace probíhá rychleji, než jsme předpokládali, a zatím nedošlo k žádným komplikacím. Zvířata tráví většinu času vyhříváním se na ostrůvku poblíž výkladu do návštěvnické chodby a na návštěvy novinářů a kolegů z jiných zoo si již zcela zvykli. Jsou docela aktivní a ladnost jejich pohybu ve vodním sloupci nás nepřestává fascinovat. Je vidět, že gaviál je skutečně ze všech krokodýlů nejvíce přizpůsobený k pobytu ve vodním živlu. Na břeh mimo ostrůvek prakticky nevylézají. Počítali jsme s tím, že budou mít rádi tekoucí vodu, a tak jsme jim kromě vodopádu připravili ještě další mělčinu s proudící vodou. Gaviáli se skutečně na obou místech velmi rádi nechávají houpat proudem a kolébání vyvažují nepatrnými pohyby plovacími blanami lemovaných končetin. Všechna zvířata začala bez problémů přijímat potravu – různé čerstvě zabité sladkovodní ryby. Mají nezřízený apetit, obden jim předkládáme 50-70 ryb o celkové váze 2,5-3,5 kilogramu. S gaviály obývá pavilon od začátku skupina 10 želv dvou druhů (želva diadémová a batagur tuntong) . Zpočátku se želvy krokodýlů bály, ale jakmile zjistily, že gaviál s dlouhými a zranitelnými pinzetovitými čelistmi o želvy nemá zájem, začaly se osmělovat, a nyní se bez problémů vyškrábou při slunění na gaviálí hřbet, ochutnávají zbytky potravy z ostrých krokodýlích zubů a gaviálové se k nim chovají velmi shovívavě. Drobné parmičky, které rovněž obohacují vodní prostor pavilonu gaviálové zpočátku zkoušeli lovit, ale vzhledem k dostatku větších krmných ryb je postupně přestaly zajímat.
Více o gaviálech též v reportáži.


Foto: Robert Halamíček

Aktuální situace u gaviálů


Maňásková metoda brání v přilnutí mláděte k člověku, tedy jeho chovateli či chovatelce. Zoo Praha tento způsob využívá vedle supů mrchožravých také třeba v případě umělých odchovů kondorů menších, dvojzoborožců nosorožčích nebo krasek jávských. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

V Zoo Praha vyrůstá výjimečné mládě supa mrchožravého. Oba jeho rodiče pocházejí z volné přírody, přičemž za své přežití vděčí mezinárodní spolupráci odborníků. Samec zvaný Brok byl postřelen brokovnicí v Libanonu a...

Na rozdíl od černých samců mají samice rezavohnědou srst, světlejší spodní stranu těla a nápadně světlé štětičky kolem uší. Oběma pohlavím je společný dlouhý huňatý ocas, který jim pomáhá udržovat rovnováhu. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

Rozčepýřený vzhled, nepřehlédnutelný pohlavní dimorfismus nebo dominance samic. Zoo Praha staronově chová lemury tmavé, a to po desetileté přestávce. Kontrastně zbarvený pár v těchto dnech zvídavě objevuje ostrov naproti velkým...




Přihlášení k newsletteru