Vzácný přírůstek medojeda

Novinky u zvířat

07. 04. 2008


Pražská zoo je „světovou velmocí“ v chovu medojedů

Mládě se narodilo 5. března, vlastně se narodila mláďata dvě. Samice medojeda zpravidla preferuje pouze jedno mládě, o něž se stará.
V minulosti už u nás k podobnému porodu dvojčat došlo, menší mládě se podařilo odchovat jenom díky intenzivním zásahům chovatelky.
Bohužel, v případě posledního porodu, navzdory asistenci chovatelů, samice jedno mládě trvale opomíjela, což vedlo k jeho úhynu.

Druhé mládě se vyvíjí normálně, samice se o něj vzorně stará. V naší zoologické zahradě je to již čtvrtý porod medojeda. V současné době jsme jedinou zoologickou zahradou v Evropě, která medojedy rozmnožuje. I v celosvětovém měřítku zaujímáme v chovu medojedů čelné postavení - dosud jsme odchovali čtyři mláďata, podobný počet zatím odchovalo pouze San Diego - celkem tři mláďata.

Náš chovný pár Čert a Káča pochází z Tanzanie, jejich potomci dnes žijí v zoologických zahradách Sharjah (Arábie), Ramat Gan (Izrael) a Edinburgh.

Mladí medojedi se rodí zcela nevyvinutí, odkázáni na péči matky. Vývoj mláďat medojeda je poměrně pomalý, návštěvníci zoo ho budou moci uvidět zhruba v půlce dubna. Zatím je se samicí v porodní boudě
v pavilonu Afrika zblízka, kterou opouští jen zcela výjimečně. 

Uvedené snímky mláděte medojeda  ve věku: 1 den, 14 dnů, 3 a půl měsíce (loňský přírůstek). Autoři snímků dr. Pavel Brandl a Zbyněk Šíša.







Maňásková metoda brání v přilnutí mláděte k člověku, tedy jeho chovateli či chovatelce. Zoo Praha tento způsob využívá vedle supů mrchožravých také třeba v případě umělých odchovů kondorů menších, dvojzoborožců nosorožčích nebo krasek jávských. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

V Zoo Praha vyrůstá výjimečné mládě supa mrchožravého. Oba jeho rodiče pocházejí z volné přírody, přičemž za své přežití vděčí mezinárodní spolupráci odborníků. Samec zvaný Brok byl postřelen brokovnicí v Libanonu a...

Na rozdíl od černých samců mají samice rezavohnědou srst, světlejší spodní stranu těla a nápadně světlé štětičky kolem uší. Oběma pohlavím je společný dlouhý huňatý ocas, který jim pomáhá udržovat rovnováhu. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

Rozčepýřený vzhled, nepřehlédnutelný pohlavní dimorfismus nebo dominance samic. Zoo Praha staronově chová lemury tmavé, a to po desetileté přestávce. Kontrastně zbarvený pár v těchto dnech zvídavě objevuje ostrov naproti velkým...




Přihlášení k newsletteru