Společný úspěch tří zoo: Praha, Zlín a Ostrava spojily síly při záchraně supů

Mládě supa hnědého v pěti dnech života. Foto Zoo Zlín

Při chovech vzácných a ohrožených druhů zvířat často hraje významnou a klíčovou úlohu úzká spolupráce mezi zoologickými zahradami. Skvělým příkladem je dlouhodobá spolupráce pražské, zlínské a ostravské zahrady v chovu supů a jejich následném vypouštění do volné přírody.

„Odchov supů je mimořádně náročný. Samice snáší jen jedno vejce, reprodukce supů je tak velmi pomalá. Právě díky spolupráci s kolegy z pražské a ostravské zoo však dokážeme každoročně odchovat více mláďat,“ vyzdvihuje přínos zoolog Zoo Zlín Václav Štraub.

Když na začátku března snesla zlínská samice supa hnědého vejce, chovatelé jej odebrali a umístili do líhně. Tím chovný pár přiměli k druhé snůšce, v dubnu samice snesla další vejce. Po vylíhnutí chovatelé první mládě vrátili pod zlínský rodičovský pár, druhé po týdnu od vylíhnutí zamířilo do Zoo Ostrava.

„Zdejší zkušený pár supů hnědých sice pečoval o vejce, ale během inkubace v něm odumřel zárodek. Tím pádem jsme mohli naše mládě přesunout k těmto náhradním pěstounům,“ pokračuje Štraub. Jak dále dodává, zlínští chovatelé o druhé mládě nejprve týden pečovali v chovatelském zázemí. „Mládě jsme pětkrát denně krmili prostřednictvím speciální loutky napodobující hlavu dospělého supa. Tento postup je nesmírně důležitý, aby se mládě nefixovalo na člověka a zachovalo si přirozené chování a instinkty pro budoucí život. Jakmile dostatečně zesílilo, přesunuli jsme je do Ostravy.“

„Páru supů hnědých jsme po ztrátě jejich vejce nabídli podkladek, aby neztratil zájem o hnízdění a mohl tak případně přijmout mládě ze Zlína. Museli ale sedět o více než dva týdny déle, než trvá délka inkubace, vejce ve Zlíně totiž bylo sneseno o něco později. Nebyli jsme si tak jistí, zda vydrží. Naštěstí vše vyšlo, pár o mládě příkladně pečuje. Vše můžeme sledovat prostřednictvím kamery, která nepřetržitě snímá hnízdo, aniž bychom vyrušovali ptáky naší přítomností,“ popisuje Petr Vrána, vedoucí zoolog ze Zoo Ostrava. Celá akce tak dopadla na výbornou, mláďata ve Zlíně i v Ostravě prozatím skvěle prospívají.

Stejně důležitou roli sehrála také Zoo Praha. Do její péče ze Zlína putovalo mládě supa mrchožravého. „Po příjezdu jsme jej umístili do blízkosti zkušené pěstounské samice. Nejprve probíhá takzvaný chráněný kontakt, kdy se ptáci vzájemně seznamují přes oddělovací bariéru. Po celou dobu chovatelé budou mládě krmit pomocí speciální loutky, stejně jako ve Zlíně. Jakmile bude mládě dostatečně velké, spojíme je ve společném prostoru. Mládě si tak osvojí chování typické pro svůj druh,“ objasňuje kurátor ptáků Zoo Praha a koordinátor Evropského chovného programu (EEP) supů mrchožravých Antonín Vaidl.

Mládě supa mrchožravého, původně ze Zoo Zlín, je v Zoo Praha nyní dokrmováno takzvanou „maňáskovou metodou“. Poté přejde do plně pěstounské péče. Foto Antonín Vaidl, Zoo Praha

Mladí supi zůstanou se svými náhradními rodiči zhruba do věku pěti měsíců, kdy se začnou postupně osamostatňovat. Na základě doporučení koordinátorů chovu obou druhů supů budou s velkou pravděpodobností vypuštěni do volné přírody, případně posílí populaci v lidské péči.

Podle zoologů jsou podobné případy ukázkou moderního přístupu k ochraně ohrožených zvířat. „Ochrana ohrožených druhů a úspěšné odchovy dnes neznají hranice jednotlivých zoologických zahrad. Velmi často to už není práce jedné instituce, ale sítě odborníků v českých zoo nebo napříč celou Evropou. A když se naše spolupráce promítne i do posílení volně žijící populace, je to naplnění jednoho z nejdůležitějších poslání každé moderní zoo,“ společně potvrzují Václav Štraub, Petr Vrána a Antonín Vaidl.

Supi patří mezi nejohroženější ptačí druhy planety. Jejich populace čelí mnoha hrozbám, včetně ztráty přirozeného prostředí, používání pesticidů, otrav mršin pytláky či nelegálního lovu. V ekosystému plní nenahraditelnou roli, jako mrchožrouti čistí přírodu od uhynulých zvířat a brání šíření nemocí. Zoo Praha, Zoo Zlín a Zoo Ostrava se v současnosti řadí k nejúspěšnějším chovatelům supů ve světovém měřítku. Aktivně také pomáhají obnovovat volně žijící populace supů například v Bulharsku, Španělsku, Francii nebo Itálii, společně takto do volné přírody předali k vypuštění již 90 supů. Současně finančně podporují ochranu supů v místě jejich přirozeného výskytu a pomáhají zvyšovat povědomí o důležitosti ochrany nejen supů, ale i dalších ohrožených druhů zvířat.

Počty supů, kteří byli vypuštěni do volné přírody

• Zoo Praha: 25 jedinců ve třech druzích – 13 supů mrchožravých, 11 orlosupů bradatých, 1 sup hnědý
  
  
• Zoo Zlín: 27 jedinců ve třech druzích – 3 supi mrchožraví, 4 supi hnědí, 20 supů bělohlavých
  
  
• Zoo Ostrava: 38 jedinců ve čtyřech druzích – 5 supů mrchožravých, 26 orlosupů bradatých, 5 supů hnědých, 2 supi bělohlaví