V Zoo Praha se zabydleli karakalové

Novinky u zvířat

Nikola Dostálková  |  19. 02. 2026


Mrštní, silní a neobyčejně obratní. Návštěvníci Zoo Praha mohou nově ve venkovní expozici Pavilonu šelem a plazů spatřit karakaly. Aktivní kočkovité šelmy zaujmou především svými charakteristickými štětičkami na uších. Nový pár by mohl navázat na několik úspěšných odchovů v minulosti, pražská zoo se totiž k druhu obývajícímu africké a asijské savany vrací po sedmi letech.

Karakal patří k nejrychlejším kočkám své velikosti. Návštěvníci ho nyní mohou pozorovat v expozici Pavilonu šelem a plazů vedle madagaskarských fos. Foto: Oliver Le Que, Zoo Praha Karakal patří k nejrychlejším kočkám své velikosti. Návštěvníci ho nyní mohou pozorovat v expozici Pavilonu šelem a plazů vedle madagaskarských fos. Foto: Oliver Le Que, Zoo Praha

„Rozhodovali jsme se, jaký druh úspěšně ‚rozehraje‘ volnou expozici po ocelotech slaništních. Ačkoli tu i úspěšně odchovali koťata, pro návštěvníky bylo obtížné ve zhruba stometrových voliérách tyto drobnější šelmy pozorovat,“ říká kurátor savců Zoo Praha Pavel Brandl. „Nakonec jsme se vrátili právě ke karakalům, mimo jiné i proto, že pár těchto koček už více než rok chováme v zázemí.“

Karakal je rychlý běžec, který vyniká v náročném balvanitém terénu i mezi rozeklanými skalisky. Chodidla zadních nohou jsou porostlá chlupovými polštáři a umožňují mu pružný odskok a rychlý start. Výskokem až do tří metrů dokáže chytit ptáka přímo v letu a loví i těžko polapitelné damany. Někdy si však nejvýše dvacetikilogramoví karakalové troufnou i na kořist dvakrát větší než oni sami.

„Návštěvníky nejčastěji upoutají výraznými rysími štětičkami na uších. Přes tuto podobnost však karakal k rysům nemá bližší vazbu a řadí se do příbuzenské linie ‚zlatých koček‘ z afrického kontinentu,“ vysvětluje Pavel Brandl. Velké boltce slouží k hledání kořisti i vzájemnému dorozumívání. V suchém prostředí savan umí karakal výborně hospodařit s vodou a navíc v něm díky své srsti dokonale splývá.

Zatímco u karakala vyrůstají ušní štětičky z celé zadní plochy ušního boltce, u rysa ostrovida jen ze špičky ucha. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

Zatímco u karakala vyrůstají ušní štětičky z celé zadní plochy ušního boltce, u rysa ostrovida jen ze špičky ucha. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha

Karakalové se vrátili do stejné expozice, ve které už byla v minulosti odchována tři mláďata. Mladý pár by tak na úspěšný chov mohl brzy navázat. Po porodu odchovává samice mláďata většinou v opuštěné noře dikobraza nebo v jeskyni. Zhruba v pěti měsících mláďatům naroste stálý chrup a začínají se od matky osamostatňovat, sourozenci se ale mohou držet pospolu i dalších několik měsíců.

Dříve se karakalové vyskytovali přes jižní a západní Afriku až po západní Indii, dnes je jejich areál rozšíření omezenější. Pro farmáře často představují tzv. škodnou. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

Dříve se karakalové vyskytovali přes jižní a západní Afriku až po západní Indii, dnes je jejich areál rozšíření omezenější. Pro farmáře často představují tzv. škodnou. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha


Malí gepardi disponují nečekaně pestrou škálou zvuků: syčí, vrčí, pískají, či dokonce „vrkají“, přičemž některé jejich hlasové projevy evokují spíš ptáky než šelmy. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

Puntíkatý poklad v Zoo Praha se chystá na svou premiéru v expozici. Paterčata gepardů, která přišla na svět 18. června, budou spolu se svou sedmiletou matkou Daenerys k vidění od příštího týdne. Lidé je naleznou ve výběhu vedle...

Maňásková metoda brání v přilnutí mláděte k člověku, tedy jeho chovateli či chovatelce. Zoo Praha tento způsob využívá vedle supů mrchožravých také třeba v případě umělých odchovů kondorů menších, dvojzoborožců nosorožčích nebo krasek jávských. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

V Zoo Praha vyrůstá výjimečné mládě supa mrchožravého. Oba jeho rodiče pocházejí z volné přírody, přičemž za své přežití vděčí mezinárodní spolupráci odborníků. Samec zvaný Brok byl postřelen brokovnicí v Libanonu a...




Přihlášení k newsletteru