Rok mláďat v Zoo Praha

Novinky u zvířat

Filip Mašek  |  17. 12. 2024


Pražská zoo v roce 2024 rozmnožila zhruba třetinu všech chovaných druhů včetně těch na pokraji vyhubení. Na svět zde přišla chovatelsky významná i návštěvnicky oblíbená zvířata.

Foto Petr Hamerník, Zoo Praha Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

Nejvýznamnější mláďata

 

Gorila nížinná Mobi (*2. ledna 2024)
první narozená gorila v Rezervaci Dja, první dcera Duni a vnučka slavné Moji

Foto Oliver Le Que, Zoo Praha 

Foto Oliver Le Que, Zoo Praha

Rok 2024 nemohl začít lépe. Hned druhý den se v Zoo Praha narodila samička gorily nížinné, která dostala jméno Mobi. S tímto návrhem přišly kamerunské děti z městečka Somalomo, kde Zoo Praha od roku 2013 provozuje vzdělávací a ochranářský projekt Toulavý autobus. Mobi v překladu z tamního dialektu badjoué znamená „dědička“. Jméno tak odkazuje na linii slavných samic Kijivu –Moja – Duni, neboť velký pražský příběh goril pokračuje díky jejímu narození.

Mobi se od první chvíle má čile k světu a její matka, prvorodička Duni, se projevuje jako svědomitá, ačkoliv někdy přepečlivá matka. O tom svědčí Mobin aktuální účes, který nemá daleko od zcela plešaté hlavy. Mobi už vedle sání mateřského mléka čile ochutnává zeleninu, která padá dospělým gorilám při krmení od pusy, a také okusuje větve. Oblíbila si hru s guerézami pláštíkovými, které s ní sdílejí expozici v pavilonu. Pravnučka legendárního Richarda je také miláčkem návštěvníků, které baví houpáním na laně či dokonce olizováním expozičního skla.

 

Gorila nížinná Gaia (*12. dubna 2024)
mládě, jehož narozením se v Zoo Praha poprvé ocitli dva gorilí kojenci současně

Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

Byť přišla na svět o celé tři a půl měsíce později, nemůžeme hned po Mobi nezmínit její poloviční sestru Gaiu. Ta se narodila pětinásobné matce Kijivu, která se o ni zkušeně stará. Na rozdíl od Duni své mládě půjčila jiné samici hned pár dní po porodu a dodnes lze v pavilonu Rezervace Dja sledovat její o poznání benevolentnější výchovu. Gaia už dnes interaguje s Mobi a vnímá ji jako inspiraci. Právě díky ní se vyvíjí rychleji a v mladším věku zvládá celou řadu dovedností, na které musela Mobi přijít docela sama.

Jméno Gaia odkazuje na řeckou bohyni Země a jeho autorem je slavná britská primatoložka a ochránkyně přírody Jane Goodall. Když dorazila v květnu do Prahy, zhostila se sama i slavnostního křtu, přičemž jméno vedle už zmíněného odkazuje ke známé stejnojmenné samici šimpanze v Gombe v Tanzanii. Tam Jane Goodall v 60. letech přišla na své přelomové objevy, když například jako první popsala použití nástrojů zvířaty. Dnes 90letá vědkyně neustále cestuje po světě a motivuje lidi všech generací k ochraně přírody a šetrnosti právě vůči planetě Zemi. Gaia by si proto nemohla přát vhodnější jméno či lepší kmotřenku.

 

Orangutan sumaterský Harapan (*2. května 2024)
mládě tak ohroženého druhu, že svým chovatelským významem předčí i gorily

Foto Miroslav Bobek, Zoo Praha

Foto Miroslav Bobek, Zoo Praha

Jakmile se 2. května v Indonéské džungli narodilo mládě orangutana, byla celá zoo napjatá, jak si prvorodička Diri poradí. Na rozdíl od goril jsou jejich asijští příbuzní samotářská zvířata a matka Diri, Mawar, se už dřív neukázala být nejtrpělivějším rodičem. Diri ale je vzornou pečovatelkou. Pravidelně se synem „cvičí“ – zvedá ho nad hlavu, protahuje mu končetiny a čistí mu nosní dutinu i oči od ospalků. A ačkoli jsou orangutani nejdéle kojenými savci světa a vývin jejich mláďat je ve srovnání s gorilami pomalejší, už v létě mohli návštěvníci Zoo Praha pozorovat, jak se věčně rozcuchané mládě snaží lézt po větvích ve slunném výběhu.

Harapan znamená indonésky „naděje“ a tu tito kriticky ohrožení lidoopi skutečně potřebují. Odlesňování mimo jiné kvůli získávání palmového oleje fragmentuje jejich habitat a mění ho na monokulturní plantáže, kde nemají šanci přežít. Jako ostrovní endemité nemají kam prchat. Každé narozené mládě v zoo je tak jejich skutečnou nadějí na přežití. „Hari“ je navíc geneticky cenné mládě, neboť v otcově linii jsou spolu se čtyřletým Kawim, který obývá sousední expozici, jedinými pravnoučaty orangutanů, kteří přišli do zoo přímo ze Sumatry.

 

Luskoun krátkoocasý Connie (*1. července 2024)
druhé mládě vzácných a jedinečných luskounů v Zoo Praha i v celé Evropě

Foto Miroslav Bobek, Zoo Praha

Foto Miroslav Bobek, Zoo Praha

Když se loni v Zoo Praha narodila samička luskouna krátkoocasého Šiška, dalo se to nazývat zázrakem. Fakt, že ji chovatelé jako první v Evropě zvládli odchovat, považujeme za jeden z největších chovatelských úspěchů celé bezmála stoleté historie pražské zoo. Letos narozená, už druhá samička je potvrzením zdárného chovu zvířat, která proslula svou choulostivostí a také smutným prvenstvím – nyní patří mezi nejvíc ilegálně obchodované tvory světa. Vedle lovu pro maso trpí tito jediní šupinatí savci právě pro své plátové brnění. Ačkoli jsou šupiny z keratinu jako lidské nehty, v tradiční čínské medicíně jim je přisuzována léčivá moc.

Stejně jako v případě Šišky se i o Connie (angl. „Šištička“) její matka Run Hou Tang výborně stará. U Šišky nastal problém, když matka neměla dost mateřského mléka, což se po porodu Connie neprojevilo. Svízelná situace ale nastala na podzim, kdy chovatelé učili Connie přejít z mléka na stravu dospělých: kaši, jejímž základem jsou larvy včelích trubců. Nakonec pomohli mravenci, kterými se luskouni v přírodě živí. Jejich přidáním do kaše se Connie aktivoval správný instinkt a nyní kaši s chutí konzumuje. Zcela vyhráno ale ještě není, držte jí palce!

 

Vombat obecný Mersey (*září 2023)
první v Česku narozený vombat

Foto Oliver Le Que, Zoo Praha

Foto Oliver Le Que, Zoo Praha

Když do Darwinova kráteru přijel první pár vombatů – rozmazlený samec Cooper ze Zoo Hannover a později temperamentní samička Winkleigh narozená na Tasmánii – veřejnost i média se ptala na možné mládě. A ptát se nepřestala ještě dávno potom, co už bylo mládě na světě. Bylo totiž skryté v bezpečí matčina vaku. Mersey se narodila loni v září. Jakožto vačnatci se i vombati – podobně jako klokani – rodí v embryonálním stádiu a následný vývoj probíhá ve vaku. Pohyb mláděte na břiše matky pozorovali chovatelé poprvé v listopadu, přičemž v únoru začalo z vaku vystrkovat končetiny, v březnu i hlavu. Až v červnu vylezla Mersey zcela ven, a proto si zaslouží místo v letošním žebříčku.

Ačkoli vombat není ve světě výjimečný, v evropských zoo jich mnoho nenaleznete. Mersey je prvním v Česku narozeným mládětem těchto koalám příbuzným vačnatcům, kteří prosluli svých krychlovitým trusem, bizarním způsobem obrany vlastním pozadím i roztomilým vzezřením, díky němuž jsou velmi populární. Jen podle jejich obliby s ohledem na adopce a sponzorství přivedli k zájmu o zvířata spoustu lidí. I oni jsou tak skvělými velvyslanci divoké přírody.

 

Bércouni Petersovi (*červen 2024)
první český odchov bizarních savců s chobůtky, kteří mají blíž slonům než myším

Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

Senzační chovatelské úspěchy nejsou nutně reprezentovány známými a výraznými zvířaty. Mláďata bércouna Petersova v pavilonu Afrika zblízka jsou toho zářným příkladem. Ačkoliv mohou bércouni na první pohled připomínat hlodavce či rejsky, mají v rámci starobylé skupiny savců Afrotheria geneticky blíže ke slonům, damanům nebo třeba hrabáčům. Všichni bércouni, jejichž český název odkazuje na prodloužené a srostlé kosti bérce – zaujmou prodlouženým čenichem připomínajícím chobůtek, který je téměř neustále v pohybu. Pomocí výborného čichu hledají potravu, zejména bezobratlé živočichy, ve spadaném listí. Tento endemický druh bércouna, který obývá jen malé území pohoří Eastern Arc na hranicích Keni a Tanzanie, vyniká nad jiné svou sytou barvou i velikostí.

Dvojice mláďat se narodila koncem června a dnes již víme, že jde o samce a samici. Jakožto denní živočichové jsou aktivní v průběhu celé otevírací doby zoo. V evropských zoologických zahradách jsou velmi vzácní. Zoo Praha s jejich chovem začala teprve v roce 2020 a jako první zoo v Česku se jí je letos podařilo odchovat.

 

Další skvělá mláďata - savci

 

Goral sečuánský (*27. července 2024)

Foto Oliver Le Que, Zoo Praha

Foto Oliver Le Que, Zoo Praha

Setkat se s goralem v zoo je raritou, o to větší pak někde spatřit mládě tohoto vysokohorského kopytníka. Ostražitý druh navíc výborně splývá se svažitým terénem své domoviny. Malý samec je jedno z pouhých dvou letošních mláďat v Evropě a Zoo Praha je nyní jedinou zoo, která tento druh rozmnožila opakovaně.

 

Jaguarundi (*8. června 2024)

Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

Jaguarundi je navzdory své velikosti blízkým příbuzným pumy. Od nového páru rezavé formy těchto šelem jsme se dočkali kocourka na začátku léta. Jde o šesté mládě této drobné americké kočky v historii pražské zoo, narozené navíc po jedenáctileté pauze. Návštěvníci ho naleznou v expozici na cestě od ledních medvědů ke Gobi.

 

Kapybary Blažena, Božena a Kvído (*7. července 2024)

Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

Byť jde s trochou humorné nadsázky o „přerostlé morče“, náš výčet savců musí nutně uzavřít oni. Popularita těchto největších světových hlodavců totiž nezná mezí. Zoo Praha se k jejich chovu vrátila po 11 letech a nově příchozí pár pojmenovaný Kapík a Bára nás záhy potěšil trojčaty. Jejich další vrh může následovat velmi brzy. 

 

Další skvělá mláďata - ptáci

 

Jeřáb rajský (*3. června 2024)

Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

Jeřáby rajské odchovala Zoo Praha v roce 1987 jako první zoo v tehdejším Československu. Posledních 34 let se však odchov nezdařil. Nadějí byl loni sestavený mladý pár, který nás příjemně překvapil oplozenou snůškou. O vajíčko však nejevili zájem. Role pěstounů se proto výtečně ujal zkušený pár jeřábů mandžuských.

 

Ostnák jihoamerický (*7. října 2024)

Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

Dlouhé prsty, díky kterým rozkládá váhu a může chodit po vodní vegetaci, i otcovská péče o mláďata – to jsou jen dva z mnoha důvodů, proč tento elegantní opeřenec v Rákosově pavilonu stojí za pozornost. Letos zde pár ostnáků jihoamerických odchoval historicky první mládě svého druhu v českých zoologických zahradách.

 

Vlhovec chocholatý (*13. června 2024)

Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

Dvě mláďata těchto jihoamerických pěvců, samec a samička, se v Zoo Praha vylíhla po 17 letech. Jde o vůbec první přírůstky v Evropě po 15 letech. Tito výrazní vlhovci, proslulí hnízdy spletenými z různých druhů trav či provázků, jež připomínají dlouhé rukávy visící nad vodou, tak mají naději v evropských zoo zůstat. 

 

Další skvělá mláďata - plazi

 

Krajta zelená (*24. a 25. srpna 2024)

Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

Navzdory druhovému názvu tohoto hada, který skvěle popisuje dospělé jedince, je žluté zbarvení mláďat překvapující. Imitují tím květy nebo plody, což je chrání před predátory. Letošní mláďata jsou prvním přirozeným odchovem v Zoo Praha – přesně 50 let poté, co se zde zdařil umělý odchov, tehdy třetí na světě.

 

Želva tlustohrdlá (*20. února 2024)

Foto Tereza Mrhálková, Zoo Praha

Foto Tereza Mrhálková, Zoo Praha

Když se želvy tlustohrdlé, zabavené v Honkongu, rozmnožily poprvé, byl to v roce 2006 velký úspěch. Avšak už se do chovu nepodařilo zapojit jejich druhou, v Praze vylíhnutou generaci. Až spojení s nepříbuznými mláďaty z jiné linie přineslo ovoce a mláďata, jejichž předci unikli smrti, nám dala naději pro další chov.

 

Agamka písečná (*4. – 16. května 2024)

Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

Extrémní přizpůsobení konkrétnímu prostředí, lov specifické kořisti až desetkrát denně i psychická labilita – to vše dělá z těchto agamek jedny z nejnáročnějších chovanců. O to víc nás překvapila snůška od pětileté samice, tedy prakticky babičky. Ukázalo se, že se dlouho nemnožila, protože čekala na „sexy“ partnera. 

 

 

 

 


Mladé žabky ještě nemají schopnost klouzavého letu a jejich kůže je jasně červená a bradavičnatá. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

Návštěvníci Zoo Praha mohou v pavilonu Indonéská džungle nově vidět žáby létavky černoblanné. Jejich blány mezi prsty dokáží fungovat podobně jako miniaturní „kluzáky“ a létavky díky nim umí překonat vzdálenost až...

Mládě je typické svým maskovacím zbarvením. Jeho srst zdobí proužky a puntíky stejně jako dospělé samice. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

V Zoo Praha přišlo na svět první mládě roku 2025. Stala se jím antilopa sitatunga západoafrická. Nový přírůstek stáda se narodil v brzkých ranních hodinách a podle chovatelů se mu daří dobře. Malá samička se stala 442....




Přihlášení k newsletteru