Zoo Praha chová dvakrát jedovaté hady

Novinky u zvířat

Filip Mašek  |  04. 09. 2024


Návštěvníci Zoo Praha mohou nově spatřit vzácně chované užovky tygří. Tito pestře zbarvení plazi zaujmou vedle své barvy zejména dvojitou jedovatostí. Toxický je totiž nejen jejich vlastní jed, který vpravují do těla kořisti, ale současně díky své potravě v podobě ropuch přijímají do těla další toxiny, které umějí ukládat a využívat v sebeobraně. Dva mladí jedinci těchto dvojnásobně jedovatých hadů obydleli pavilon Terárium.

První užovky tygří přišly do Zoo Praha koncem roku 2023 a od roku 2024 je mohou návštěvníci spatřit v expozici v pavilonu Terárium. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha První užovky tygří přišly do Zoo Praha koncem roku 2023 a od roku 2024 je mohou návštěvníci spatřit v expozici v pavilonu Terárium. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

„Na rozdíl od češtiny rozlišuje angličtina u živočichů dvojí typ jedovatosti – ‚poisonous‘ a ‚venomous‘. V případě ‚poisonous‘ jde o otrávení se, které je způsobené pozřením či jiným kontaktem jedu s tělem otráveného. Samotné zvíře v tomto případě používá jed pouze na obranu, útočník se otráví sám. Typickým příkladem může být třeba žába pralesnička. U ‚venomous‘ se pak vždy jedná o otravu způsobenou cíleným vpravením toxinů jedovatým zvířetem do těla kořisti či útočníka. Užovky tygří se vyznačují obojím,“ uvádí kurátor plazů Petr Velenský.

Čím je tedy užovka tygří „poisonous“? Získává totiž steroidní toxiny z pozřených ropuch a ukládá je v tzv. nuchálních (neboli šíjových) žlázách. V případě ohrožení nastavuje a rozšiřuje nápadně barevnou, „tygrovanou“ oblast šíje, odkud uvolňuje nashromážděný jed přes praskliny v jemné kůži.

Nápadnou podobou s naší užovkou obojkovou nezapře užovka tygří příslušnost k vodním užovkám (Natricinae), jen je znatelně barevnější. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

Nápadnou podobou s naší užovkou obojkovou nezapře užovka tygří příslušnost k vodním užovkám (Natricinae), jen je znatelně barevnější. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

„Opakovaná pozorování navíc dokládají, že tento jed může být též rozprašován do vzduchu v podobě drobných kapiček či dokonce aerosolu,“ popisuje odborný chovatel plazů Vojtěch Víta. „Jednou z možná nejpozoruhodnějších vlastností tohoto hada je schopnost přenosu takto získaného jedu ze samic na mláďata.“

A z jakého důvodu můžeme užovku tygří označovat jako „venomous“? Vedle jedu sloužícího k obraně má též zadní jedové zuby, které používá k aktivnímu lovu. Jed tohoto druhu ovlivňuje srážlivost krve, avšak uštknutí člověka jsou vzácná a zpravidla nemívají závažný průběh.

Užovky tygří naleznou návštěvníci Zoo Praha v pavilonu Terárium téměř přímo naproti vstupním dveřím. Dvě zhruba půlmetrové užovky obydlely expozici společně s vodnářkami pruhovanými. V přírodě užovky tygří osidlují lesy i louky blízké vodním plochám v Japonsku, v Koreji a na východě Ruska a Číny.

Atraktivní užovky tygří vystavují vedle Zoo Praha už jen dvě zoologické zahrady v Evropě – v Estonsku a Rakousku. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

Atraktivní užovky tygří vystavují vedle Zoo Praha už jen dvě zoologické zahrady v Evropě – v Estonsku a Rakousku. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha 

 

 


Skupina makaků vepřích se letos rozrostla na 15 členů. K únorovému mláděti totiž v posledních třech týdnech přibyla tři další – narozená 25. září, 7. října a 12. října. Na snímku zkoumá jedno z podzimních mláďat potravu dospělých. Návštěvníci naleznou nejnovější přírůstky zpravidla v blízkosti svých matek, často přichycené na břiše. Velký zájem o ně potom projevují jiná, odrostlejší mláďata. Makaky vepří, kteří dnes patří mezi ohrožené druhy vlivem ztráty přirozeného prostředí či lovu na maso i za účelem prodeje na trhu s domácími mazlíčky, naleznou lidé v dolním patře pavilonu Indonéská džungle. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

V Zoo Praha je živo i na podzim. Čerstvě jsou v pavilonu Indonéská džungle k vidění jen několik dní stará mláďata makaků vepřích. V horní části zahrady nově vykukují z vaků klokanů bažinných hned tři zvídavé hlavy. Stále...

Zatímco při partenogenetickém rozmnožování dosahuje líhnivost až 80 %, při pohlavním rozmnožování s oplozením klesá tato šance i pod 60 %. Nově dorazivší vajíčka byla nakladena v květnu a červnu, jejich inkubace bude trvat zhruba sedm měsíců. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha

Další významný milník v chovu až patnácticentimetrových „stromových humrů“. Zoo Praha získala ze San Diego Zoo tři sta vajíček kriticky ohrožených strašilek humřích – a ne ledajakých. Pocházejí totiž z pohlavního...




Přihlášení k newsletteru