V Zoo Praha jsou kapsy plné klokanů

Novinky u zvířat

Alena Maděrová  |  22. 02. 2022


Klokani rudokrcí, obrovští i rudí – mláďata všech těchto druhů mohou nyní návštěvníci pozorovat v pražské zoo. Některá teprve vykukují z vaku, jiná jej již opouštějí.

Mláďata klokanů se nosí v kapse svých matek několik měsíců. Protože přesné datum jejich narození není možné určit, zaznamenává se první vykouknutí z vaku. Na snímku je mládě klokana obrovského. Foto Oliver Le Que, Zoo Praha Mláďata klokanů se nosí v kapse svých matek několik měsíců. Protože přesné datum jejich narození není možné určit, zaznamenává se první vykouknutí z vaku. Na snímku je mládě klokana obrovského. Foto Oliver Le Que, Zoo Praha

„U klokaních mláďat vlastně nikdy nevíme, kdy se narodila. Novorozené klokáně je velmi malé, zcela holé, slepé a nemá zadní končetiny. Po porodu ho čeká dlouhá cesta do matčiny kapsy, kde se přisaje ke struku a pak už jen pije a roste. Vystrkovat hlavu začíná až po několika měsících,“ přibližuje cestu na svět klokaních mláďat kurátor savců Pavel Brandl.

Nejnověji „vykouklým“ přírůstkem se pyšní klokani rudokrcí v průchozí expozici Darwinova kráteru – mládě zde vystrčilo hlavu z vaku teprve před deseti dny. Výběh s tímto druhem sdílejí také klokani obrovští. Jejich „vánoční“ mládě vykouklo z kapsy den po loňském Štědrém dnu. Přestože stále pije mateřské mléko, ochutnává i pevnou stravu – lístky bambusu, trávu a seno. Další mládě téhož druhu má zatím ve vaku zdejší mladá samička, která se však sama stále vrací pít do kapsy své matky, kde již roste její mladší sourozenec.

„Protože každý potomek potřebuje v závislosti na stádiu vývoje odlišné složení mateřského mléka, dokáže klokaní samice v každém struku produkovat jeho jiný typ,“ vysvětluje chovatel expozičního celku Darwinův kráter David Vala.

Navzdory svému jménu jsou klokani obrovští jen druhým největším druhem vačnatce. Prvenství ve velikosti drží klokani rudí, v jejichž výběhu v horní části areálu jsou nyní k vidění celkem tři mláďata. Jedno už počátkem ledna vyskočilo z kapsy samice Mošátko a další dvě vykukují z vaků samic Miy a Karkulky. Jméno této klokaní samice je více než příhodné – má totiž nezvykle načervenalou srst, která je typická spíše pro samce tohoto druhu.

Expozice klokanů v pražské zoo jsou nyní plné mláďat. Samici klokana rudého Karkulku poznají návštěvníci snadno podle cihlově zbarvené srsti. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

Pozadu v rozmnožování nezůstávají ani klokani Hagenovi, kteří žijí v chovatelském zázemí zoo. I zde se nacházejí dvě mláďata v kapsách dvou samic – první z vaku vystrčilo hlavu koncem ledna, druhé v první polovině prosince loňského roku. Starší mládě se již také často samostatně pohybuje po výběhu, kde však stále následuje svou matku.

Skupinka klokanů Hagenových se nyní s dvěma mláďaty rozrostla na osm členů. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha


Maňásková metoda brání v přilnutí mláděte k člověku, tedy jeho chovateli či chovatelce. Zoo Praha tento způsob využívá vedle supů mrchožravých také třeba v případě umělých odchovů kondorů menších, dvojzoborožců nosorožčích nebo krasek jávských. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

V Zoo Praha vyrůstá výjimečné mládě supa mrchožravého. Oba jeho rodiče pocházejí z volné přírody, přičemž za své přežití vděčí mezinárodní spolupráci odborníků. Samec zvaný Brok byl postřelen brokovnicí v Libanonu a...

Na rozdíl od černých samců mají samice rezavohnědou srst, světlejší spodní stranu těla a nápadně světlé štětičky kolem uší. Oběma pohlavím je společný dlouhý huňatý ocas, který jim pomáhá udržovat rovnováhu. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

Rozčepýřený vzhled, nepřehlédnutelný pohlavní dimorfismus nebo dominance samic. Zoo Praha staronově chová lemury tmavé, a to po desetileté přestávce. Kontrastně zbarvený pár v těchto dnech zvídavě objevuje ostrov naproti velkým...




Přihlášení k newsletteru