Úspěch v chovu želvy tuniské

Novinky u zvířat

Zoo Praha  |  11. 01. 2022


Želva tuniská neboli želva žlutohnědá tuniská je severoafrický poddruh želvy žlutohnědé. Je zařazena v nejpřísnější kategorii ochrany CITES A.

Mládě želvy tuniské, foto: Petr Hamerník, Zoo Praha Mládě želvy tuniské, foto: Petr Hamerník, Zoo Praha

V Tunisu jsou jak živé želvy, tak i vypreparované krunýře nebo výrobky z nich předmětem obchodu se suvenýry. Je ovšem třeba varovat turisty, že jejich dovoz do ČR je striktně zakázán. Patří navíc k choulostivým želvám a jejich chov není snadný. Nalezené želvy jsou zabavené a člověk, který je přivážel se vystavuje přísným sankcím.

Takto se želvy tuniské dostaly v roce 2006 do zoo Praha. V roce 2009 se nám poprvé podařilo je rozmnožit a odchovy jsou od té doby docela pravidelné.

Letošní mládě se ovšem vymyká tím, že je prvním mládětem druhé generace, tedy že oba jeho rodiče přišli na svět již u nás. Zdárné přivedení mláďat do dospělosti a k rozmnožování dokazuje, že jsme pochopili nároky a potřeby tohoto druhu a podařilo se nám je naplnit. Rodiče malé želvičky jsou desetiletí.

Mládě se vylíhlo po 71 dnech inkubace v líhni, nastavené na 31°C. Měří 2,8 cm (želva tuniská je jednou z nejmenších suchozemských želv) a váží 7 gramů. První měsíce bude odchovávána v zázemí Pavilonu velkých želv.

Želva tuniská bývá mezi chovateli přezdívána „nabeulka“. Proč? Byla totiž popsána v roce 1990 podle severotuniského města Nabeul (Nábul), její odborný název zní Testudo graeca nabeulensis.


Maňásková metoda brání v přilnutí mláděte k člověku, tedy jeho chovateli či chovatelce. Zoo Praha tento způsob využívá vedle supů mrchožravých také třeba v případě umělých odchovů kondorů menších, dvojzoborožců nosorožčích nebo krasek jávských. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

V Zoo Praha vyrůstá výjimečné mládě supa mrchožravého. Oba jeho rodiče pocházejí z volné přírody, přičemž za své přežití vděčí mezinárodní spolupráci odborníků. Samec zvaný Brok byl postřelen brokovnicí v Libanonu a...

Na rozdíl od černých samců mají samice rezavohnědou srst, světlejší spodní stranu těla a nápadně světlé štětičky kolem uší. Oběma pohlavím je společný dlouhý huňatý ocas, který jim pomáhá udržovat rovnováhu. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

Rozčepýřený vzhled, nepřehlédnutelný pohlavní dimorfismus nebo dominance samic. Zoo Praha staronově chová lemury tmavé, a to po desetileté přestávce. Kontrastně zbarvený pár v těchto dnech zvídavě objevuje ostrov naproti velkým...




Přihlášení k newsletteru