V Zoo Praha se ze zimního spánku probudil svišť, ohlásil tak příchod jara

Novinky u zvířat

Lucie Dosedělová  |  16. 03. 2021


Předpovídání jara s pomocí svišťů má velkou tradici zejména v Severní Americe. Nejznámější svišť Phil v městě Punxsutawney dokonce na Hromnice podle tamních tradic oznamuje délku zimy. Samec sviště lesního v Zoo Praha si podle chovatelů dal letos pořádně na čas a poprvé ho po zimním spánku ve venkovní expozici viděli až včera ráno.

Samec sviště lesního v Zoo Praha se letos probudil ze zimního spánku až po téměř pěti měsících. Traduje se, že tak ohlásil příchod pravého jara. Autor: Petr Hamerník, Zoo Praha Samec sviště lesního v Zoo Praha se letos probudil ze zimního spánku až po téměř pěti měsících. Traduje se, že tak ohlásil příchod pravého jara. Autor: Petr Hamerník, Zoo Praha

„Na podzim se svišti intenzivně vykrmují, jejich tělesná hmotnost naroste oproti létu i o polovinu,“ popisuje podzimní přípravu svišťů na zimní období kurátor savců Pavel Brandl. „V říjnu jsou obvykle připraveni na zimování a ukládají se k hibernaci, ta trvá do začátku března. Obvykle se probudí v prvních březnových dnech, výjimečně i na konci února. Letos už to bylo opravdu i na našeho samce dlouhé.“

V průběhu zimního období spí hlubokým spánkem, při kterém se jim zpomalí metabolismus, klesne tělesná teplota a zpomalí srdeční tep. Na jaře se probouzejí, až když se teploty zvýší a trvale ustálí na vyšších hodnotách. Svišti se v průběhu zimy neprobouzejí a zůstávají v norách, které si sami ve svém výběhu vyhrabou. V prvních dnech po probuzení se obvykle nad zemí zdržují jen málo, ale po několika dnech se začínají slunit a pást se.

Samec sviště lesního, který dnes žije v Zoo Praha, přišel do zoologické zahrady už jako dospělý v roce 2012. Protože se ale v lidské péči dožívají obvykle deseti let, jde podle chovatelů už o opravdového veterána. Autor: Petr Hamerník, Zoo Praha


Maňásková metoda brání v přilnutí mláděte k člověku, tedy jeho chovateli či chovatelce. Zoo Praha tento způsob využívá vedle supů mrchožravých také třeba v případě umělých odchovů kondorů menších, dvojzoborožců nosorožčích nebo krasek jávských. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

V Zoo Praha vyrůstá výjimečné mládě supa mrchožravého. Oba jeho rodiče pocházejí z volné přírody, přičemž za své přežití vděčí mezinárodní spolupráci odborníků. Samec zvaný Brok byl postřelen brokovnicí v Libanonu a...

Na rozdíl od černých samců mají samice rezavohnědou srst, světlejší spodní stranu těla a nápadně světlé štětičky kolem uší. Oběma pohlavím je společný dlouhý huňatý ocas, který jim pomáhá udržovat rovnováhu. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

Rozčepýřený vzhled, nepřehlédnutelný pohlavní dimorfismus nebo dominance samic. Zoo Praha staronově chová lemury tmavé, a to po desetileté přestávce. Kontrastně zbarvený pár v těchto dnech zvídavě objevuje ostrov naproti velkým...




Přihlášení k newsletteru