Úspěch v chovu želvy Smithovy: Brilantní spojení chovatelských dovedností s vědou

Inkubace vajec želvy Smithovy předpokládá nastartování vývoje zárodků takzvanou diapauzou. Ta je v Zoo Praha řešena umístěním vajec na jeden až dva měsíce do vinotéky o teplotě 14 °C. Teprve až po opětném nasazení do teplé líhně se vejce začnou vyvíjet. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha

„Inkubace vajec této želvy předpokládá nastartování vývoje zárodků takzvanou diapauzou, tedy zpomalením životních pochodů organismu. U nás to řešíme umístěním vajec na měsíc až dva do vinotéky do teploty 14 °C,“ popisuje Petr Velenský. „Teprve po opětovném nasazení do teplé líhně se vejce začnou vyvíjet. Tím je způsobeno velké časové rozpětí mezi snesením vajec a líhnutím mláďat – u nás 108 až 194 dní. Nynější mláďata se vylíhla za 132 dní od snesení vajec, samotný vývoj v závěrečné teplé fázi trval 75 dní.“

Želva Smithova je malý býložravý druh vodní želvy ze severní Indie a Nepálu. Dlouho se o ní předpokládalo, že pohlaví mláďat je – na rozdíl od mnoha jiných druhů želv – určeno chromozomálně.

„Před dvěma lety se však kolega Velenský stal spoluautorem práce, která po desetiletích zmatků prokázala, že vše je jinak,“ říká ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek. „Tyto želvy pohlavní chromozomy nemají a pohlaví tedy musí být určeno teplotou při inkubaci. Tohoto poznatku nyní Petr Velenský se svým týmem využil k tomu, aby snížením teploty v líhni o 1,5 °C dosáhl líhnutí samečků, které potřebuje pro další chov. Je to opravdu fascinující spojení chovatelských dovedností s vědeckým myšlením.“

Poslední tři mláďata – samečci – želvy Smithovy jsou v pořadí 28. až 30. mládětem tohoto druhu v pražské zoo.