Čilý život papoušků v Rákosově pavilonu: úpravy vegetace, hnízdní aktivity i snůšky

Novinky u zvířat

Lenka Pastorčáková  |  16. 10. 2019


Život v Rákosově pavilonu pro vzácné papoušky se – po třech týdnech od otevření – ustálil; spokojení jsou jak jeho ptačí obyvatelé, tak návštěvníci. U některých ptačích druhů je již k vidění hnízdní aktivita, jiné si upravily expozice k obrazu svému nebo si pohrály s technickým vybavením pavilonu.

V Rákosově pavilonu je již k vidění i hnízdní aktivita. Materiál do budek si nosí například aratingové andští, místa ke stavbě hnízd hledají i papoušci mniší (na snímku). Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha. V Rákosově pavilonu je již k vidění i hnízdní aktivita. Materiál do budek si nosí například aratingové andští, místa ke stavbě hnízd hledají i papoušci mniší (na snímku). Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha.

Vůbec největších změn po zásahu všetečných ptačích zobáků doznala expozice Filipíny, kde je znát práce mady modrotemenného. Ačkoliv jde o jeden z nejmenších druhů papoušků v pavilonu, dle předpokladu prokázal největší schopnost destrukce vegetace. „S tímto jsme počítali, právě expozici pro madu modrotemenného jsme proto cíleně nechali zarůst více, takže nám ji svým zásahem jen upravil do kýžené podoby,“ vysvětluje kurátor chovu ptáků Antonín Vaidl. „Naopak amazoňani rudoocasí úspěšní nebyli. Asi tři dny intenzivně oštipovali liány v horní části expozice, ale ty rostou tak rychle, že svůj boj s nimi nakonec vzdali.

Vůbec největších změn po zásahu všetečných ptačích zobáků doznala  tři týdny po otevření Rákosova pavilonu expozice Filipíny, kde je znát práce mady modrotemenného. Ačkoliv jde o jeden z nejmenších druhů papoušků v pavilonu, dle předpokladu prokázal největší schopnost destrukce vegetace. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha.Vůbec největších změn po zásahu všetečných ptačích zobáků doznala tři týdny po otevření Rákosova pavilonu expozice Filipíny, kde je znát práce mady modrotemenného. Ačkoliv jde o jeden z nejmenších druhů papoušků v pavilonu, dle předpokladu prokázal největší schopnost destrukce vegetace. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha.

Jako nejšikovnější „montéři“ se projevili arové hyacintoví, kterým se podařilo odšroubovat kovové závity od stropního postřikovače. Jde ovšem zatím o jedinou destrukční činnost papoušků na technickém vybavení pavilonu.

Mistry kanadských žertíků jsou bezpochyby nestoři kea. Zatímco na Novém Zélandě turistům hravě odmontovávají stěrače z aut, ve venkovní novozélandské expozici hned z kraje Rákosova pavilonu baví návštěvníky tím, jak se hašteří mezi sebou navzájem nebo se přetahují o potravu s dalšími obyvateli expozice – husicemi rajskými či flétnáky australskými. Zábavnou podívanou představuje také to, jak si tito inteligentní papoušci sami vylepšují jídlo. Chodí si jej namáčet do vody, což pro ně současně představuje součást přirozeného enrichmentu (obohacení prostředí).

K vidění je již i hnízdní aktivita, a to nejen u zmíněných nestorů kea, kteří objevili hnízdní dutiny, jež vystýlají hnízdním materiálem (kousky trávy, kořínky apod.). Materiál do budek si nosí také aratingové andští a místa ke stavbě hnízd hledají i papoušci mniší. U dvou druhů už chovatelé dokonce evidují snůšky; a to u tinamy tataupy a korunáče šedomodrého.

Ptáci si v Rákosově pavilonu velmi dobře zvykají také na přítomné návštěvníky. Díky tomu, že je pavilon dlouhý a provoz v něm plynulý, pojme desítky lidí, aniž by to bylo nekomfortní jak pro ně samotné, tak pro papoušky. Plachost ptáků se naopak zmenšuje a spolu s ní se zmenšuje i jejich „útěková vzdálenost“. Papoušci jsou tak lidem stále blíž.

Aby zoo usnadnila návštěvu i dětem, jejichž rodiče se musejí víc zamýšlet nad výdaji, o nedělích – až do konce roku – mohou s každým dospělým návštěvníkem přijít až dvě děti za třetinové vstupné, tedy jedno za 50 Kč.

 


Mládě dikdika v Zoo Praha se má podle chovatelů čile k světu. Ve skupině je vzhledem ke své velikosti velmi dobře rozpoznatelný. Plného vzrůstu by měl dosáhnout zhruba v sedmi měsících. Autor: Petr Hamerník, Zoo Praha

Návštěvníci mohou v těchto dnech pozorovat v pavilonu Africký dům mládě dikdika Kirkova. Jedná se o historicky první mládě této nejmenší antilopy na světě narozené v Zoo Praha. Teprve měsíc starý přírůstek je velmi aktivní a...

Oběma mláďatům pandy červené v Zoo Praha se daří velmi dobře. Prozatím byli v pražské zoo úspěšně odchováni samci Akim a Flin. Otcem všech mláďat je samec Pat. Autor: Tereza Mrhálková, Zoo Praha

Každým dnem již chovatelé očekávají, že se začnou po venkovním výběhu samostatně pohybovat obě nedávno narozená mláďata pandy červené v Zoo Praha. Dvojčatům budou téměř tři měsíce. Zatím zůstávají v boudě, kam je...




Přihlášení k newsletteru