Zoo Praha chová jako jediná v Evropě největší africkou "rybí sovu"

Novinky u zvířat

Lenka Pastorčáková  |  12. 09. 2019


Tento víkend budou poprvé v České republice k vidění ketupy Pelovy, největší africké „rybí sovy“. Měří až 60 centimetrů, váží přes dva kilogramy a v rozpětí křídel dosahují více než 1,5 metru. Ačkoli se jedná o velmi atraktivní, velký druh sovy, již více než 25 let není chována v žádné zoologické zahradě v Evropě, protože získat ji je velmi obtížné. Dosud se ji také nepodařilo v žádné zoologické zahradě rozmnožit.

Tento víkend budou poprvé v České republice k vidění ketupy Pelovy, největší africké „rybí sovy“. Zoo Praha je chová jako jediná v Evropě. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha. Tento víkend budou poprvé v České republice k vidění ketupy Pelovy, největší africké „rybí sovy“. Zoo Praha je chová jako jediná v Evropě. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha.

Dva páry těchto vzácných rybožravých sov získala pražská zoo letos v červenci z chovného centra nedaleko italského Milána. Se specializovaným neveřejným chovným centrem Monticello Zoo Praha dlouhodobě spolupracuje i v chovu ketup malajských a sov indických. Poslední ketupy Pelovy byly chovány v zoologické zahradě v jihoafrické Pretorii v roce 2003, posledním evropským zástupcem tohoto druhu byla ketupa chovaná v zoo v Paříži do roku 1999.

Od víkendu budou ketupy Pelovy v pražské zoo k vidění v expozici tzv. rybích sov ve spodní části zoo, vedle ketup malajských, které úspěšně rozmnožuje jako jediná evropská zoo, a to od roku 2009. V loňském roce se podařil odchov dokonce ve druhé generaci.


Malí gepardi disponují nečekaně pestrou škálou zvuků: syčí, vrčí, pískají, či dokonce „vrkají“, přičemž některé jejich hlasové projevy evokují spíš ptáky než šelmy. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

Puntíkatý poklad v Zoo Praha se chystá na svou premiéru v expozici. Paterčata gepardů, která přišla na svět 18. června, budou spolu se svou sedmiletou matkou Daenerys k vidění od příštího týdne. Lidé je naleznou ve výběhu vedle...

Maňásková metoda brání v přilnutí mláděte k člověku, tedy jeho chovateli či chovatelce. Zoo Praha tento způsob využívá vedle supů mrchožravých také třeba v případě umělých odchovů kondorů menších, dvojzoborožců nosorožčích nebo krasek jávských. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

V Zoo Praha vyrůstá výjimečné mládě supa mrchožravého. Oba jeho rodiče pocházejí z volné přírody, přičemž za své přežití vděčí mezinárodní spolupráci odborníků. Samec zvaný Brok byl postřelen brokovnicí v Libanonu a...




Přihlášení k newsletteru