Darwinův kráter

Expoziční celky


Název i pojetí nové expozice tasmánské a australské fauny v Zoo Praha inspiroval Darwinův kráter, který se nachází na Tasmánii a vznikl po dopadu meteoritu zhruba před 700–800 tisíci lety.

Hlavními hvězdami Darwinova kráteru jsou čtyři ďábli medvědovití. Na snímku samice Nutmeg. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha Hlavními hvězdami Darwinova kráteru jsou čtyři ďábli medvědovití. Na snímku samice Nutmeg. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha

Stavba Darwinova kráteru byla zahájena 18. dubna 2018. Budoucímu staveništi ustoupila expozice psounů a několik voliér takzvané Bažantnice.

Dominantní část komplexu představuje chovatelské zařízení pro ďábly medvědovité. Kromě expozic zahrnuje i rozsáhlý prostor zázemí – jde o celkem sedm neexpozičních boxů a odstavný výběh. Za expozičními výběhy vede koridor, který umožňuje ďáblům přebíhat mezi oběma objekty. Pohybu ďáblů je věnována velká pozornost, protože jsou v noci hodně aktivní. Ve všech vnitřních prostorech jsou proto mimoúrovňové lávky, které dodávají boxům třetí rozměr.

Pro zimní období jsme ve výběhu nedaleko od návštěvnické cesty umístili vyhřívané kameny. Ve svahu jsou po vrstevnicích položené kmeny, pod kterými si ďáblové mohou budovat doupata. Také trsnaté trávy jsou jejich oblíbeným úkrytem. Protože ďáblové jsou převážně noční zvířata, je prostor monitorován kamerovým systémem, který zaznamenává aktivitu v době nepřítomnosti chovatelů.

V přípravnách chovatelů je prostor pro skladování mraženého krmiva (v případě ďáblů jde zejména o celé mražené králíky, dále drůbež, křepelky a porce jehňat či kůzlat s kůží i srstí) a ohřívače pro jeho rozmražení.

Také další expozice v Darwinově kráteru mají svá specifika. Například ježury obývají zdánlivě pouze vnitřní expozici, její střecha se ale může ze dvou třetin odsunout a z expozice se rázem stává venkovní výběh. Ježury mají navíc pro hrabání k dispozici hluboké „jámy“ naplněné pískem a zeminou i vyhřívaná místa.

Novou koncepcí je průchozí výběh klokanů obrovských a rudokrkých. Návštěvníkům umožňuje pobyt v klokaním výběhu za přítomnosti zvířat. Klokani mají k dispozici jednoduchou stáj (za kterou jsou ještě neexpoziční stájky a dvorky, které sklouží k oddělování a odchytu zvířat) a ve venkovním výběhu převážně travnaté plochy vymodelované tak, aby se ve výběhu nedržela vlhkost a byl dostatečně suchý. Na vybraných místech mají navíc k dispozici pískoviště, kde se mohou slunit.

Za pozornost stojí také skalní stěna, na níž mohou návštěvníci zanechat svůj otisk či kresbu hlinkou. Inspirovala ji Gulgurn Manja Shelter, skalní stěna ve státě Victoria na jihu Austrálie, s kresbami a otisky vytvořenými mnoha generacemi původních obyvatel. 

Doba výstavby: 2018–2020
Náklady na stavbu: 78 147 196 Kč bez DPH
Investor stavby: Hlavní město Praha
Celková rozloha: 4 600 m2
Rozloha výběhů: klokani – 900 m2, ďábli – 600 m2, husy a klokani – 225 m2
Rozloha voliéry ptáků: 120 m2
Pavilon otevřen: 30. května 2020

Obyvatelé

Expozice představuje více než dvě desítky druhů zvířat, z nichž nejvýznamnější jsou ohrožení ďábli medvědovití – označovaní také jako „tasmánští čerti“. Zoo Praha je teprve druhá v Evropě, která tyto největší dravé vačnatce získala přímo z Tasmánie.

Atraktivní však jsou bezpochyby i další části expozice, zejména průchozí výběh klokanů. Návštěvníci uvidí také vejcorodé ježury, dva zajímavé druhy australských hadů a více než desítku ptačích druhů.

Více o expozici Darwinův kráter a jejích obyvatelích se dozvíte na speciální stránce ZDE.

Plánek expozice