Pozoruhodný výzkum lugašského vědce

Pohledem ředitele

Miroslav Bobek  |  01. 04. 2023


Loni v období kolem Vánoc pobýval v České republice významný lugašský etnograf Charles Litton. Nyní mi od něj přišel draft jeho vědecké práce, kterou nazval „Vánoční ryba: tradice a rituály v České republice (východní Evropa)“. Samozřejmě ho znovu upozorním, že se nacházíme ve střední Evropě, a budu mu muset pomoci opravit některé nepřesnosti či vyslovené věcné chyby. Nicméně jeho práce je natolik zajímavá, že v této své rubrice dnes, 1. dubna, přetisknu alespoň její souhrn.

Zdroj: Pixabay Zdroj: Pixabay

„Vánoce jsou pro etnika žijící v České republice, zejména pro většinové Čechy a Moravany, spojeny s demonstrativním prodejem, zabíjením a konzumací ryby kapra obecného (Cyprinus carpio). Navzdory tomu, že většina obyvatelstva tohoto regionu je ateistická, příslušné rituály údajně navazují na západokřesťanskou tradici. To je pravda jen zčásti: Kapr je sice z hlediska víry vhodným postním jídlem, ta však nevyžaduje jeho veřejný prodej či rituální zabíjení. Analýzou dostupných pramenů se nám podařilo zjistit, že o bezprostřední spojení kapra s Vánocemi a jeho všeobecný pouliční prodej se v 19. století zasloužil pražský kardinál Schwarzenberg, jehož rod tradičně choval konzumní kapry. Šlo tedy de facto o velmi úspěšnou obchodní strategii, která navzdory časovému a kulturnímu odstupu stále přetrvává. Od 19. století podle našich zjištění nedošlo k podstatným změnám, a to ani pokud jde o formu prodeje (probíhá i v současnosti z kádí, jak zobrazil mj. český malíř Josef Lada; 1867– 1957), ani pokud jde o zabíjení (to uskutečňují prodejci rituálně na veřejnosti, případně kupující v domácnostech; v Čechách je stále frekventovaný popěvek ‚a tak děda marně hledá kapra pod skříní‘ – rozumějte špatně zabitého kapra). Vlastní konzumace kapra probíhá v předvečer Božího hodu. Proužky rybího masa jsou obaleny s vajíčkem ve ztvrdlém a rozemletém pečivu a po osmažení se podávají se salátem z brambor, na jehož receptuře je snad patrný ruský vliv. Nutno podotknout, že tyto staré tradice a rituály se i v 21. století udržují v České republice nejen v téměř nezměněné podobě, ale i v nezmenšeném rozsahu. Jejich dokumentace a výzkum si bezpochyby zaslouží další pozornost. Dalším zásadním tématem, které by ovšem vyžadovalo zapojení biologů, ekologů a sociologů, je skutečnost, že v důsledku rozsáhlého udržování těchto tradic dochází v řadě umělých nádrží, kde jsou kapři vykrmováni (tzv. rybníků), k naprosté degradaci tamních ekosystémů. To podle našeho názoru představuje daleko podstatnější problém, než jiné diskutabilní aspekty výše popsaných tradic a rituálů, byť právě ty začínají být i ve veřejném prostoru v České republice kritizovány.“

Tolik tedy souhrn rozsáhlé vědecké práce Charlese Littona. Ponechám ho bez komentáře, i když možná právě nyní, kdy nemáme srdce rozněžnělá vánočními koledami a nacpanými obchoďáky, je k diskuzi o vánočních kaprech a hlavně o stavu našich rybníků ta pravá chvíle.

 

 


Dikobraz srstnatonosý (Hystrix indica) v Zoo Praha. Foto: Miroslav Bobek

Dikobrazí ostny jsou žádaný artikl, ať již jako suvenýr, nebo materiál na splávky. Při návštěvě Archivu hlavního města Prahy jsem však ke svému překvapení zjistil, že je při čištění vazby starých knih používají i tamní...

Foto: Miroslav Bobek, Zoo Praha

V Jihoafrické republice nemusíte ještě ani odjet z letiště a už máte Velkou pětku. Na tamních bankovkách najdete levharta, lva, nosorožce, slona i buvola.




Přihlášení k newsletteru