Prezidentští medvědi na Pražském hradě

Pohledem ředitele

Miroslav Bobek  |  28. 01. 2023


Jednou z pozapomenutých staveb, kterou po svém příchodu na Pražský hrad nechal v Jelením příkopu vybudovat Tomáš Garrigue Masaryk, byl – medvědinec. Vznikl podle návrhu zakladatele Zoo Praha Jiřího Jandy a zachoval se dodnes, dokonce včetně domku medvědáře. K jeho zprovoznění došlo v září 1920, a jak se všude uvádí, byl určen pro medvědy, které Masarykovi přiváželi legionáři vracející se z Ruska. Bylo třeba je nejenom důstojně umístit, ale také předvést veřejnosti. Jistě nikoli náhodou byli tihle roztomilí méďové v následujících letech využíváni při budování obrazu TGM. Kupříkladu Jan Herben v Malých historkách o velkém muži píše:

Historická pohlednice - Medvědi v Jelením příkopě rok 1922, Archiv Miroslava Bobka Historická pohlednice - Medvědi v Jelením příkopě rok 1922, Archiv Miroslava Bobka

„Pan prezident dostával od dětí psaníčka i dárky. Nejlíp se mu však zalíbilo jedno psaní od moravských dětí, které často citoval. Děti mu totiž poslaly bečku medu a k tomu psaníčko: Milý Tatíčku, posíláme med pro Vaše medvídky, ale nedejte jim ho sežrat všechen. Lízněte si taky!"

Pravdou je, že první dva prezidentští medvědi byli darem užhorodského župana Ladislava Moyše a až následujících pět mělo co do činění s legionáři. Dvě hnědé medvědice přivezli prezidentu Masarykovi v březnu 1920 příslušníci 1. čety 5. roty 1. pluku. Třetí koncem července 1920 „neznámý legionářský pluk projíždějící Prahou na Wilsonovo nádraží pro Hrad vyložil". Konečně na sklonku srpna 1920 převzala Správa Pražského hradu dva medvědy ušaté od nadporučíka Berky z 8. roty 7. pluku.

Někteří z těchto medvědů postupně uhynuli, jiní přibyli, ale vše fungovalo až do 3. srpna 1942. Tehdy se stalo něco, co se asi stát muselo: Útočícími medvědy byl smrtelně zraněn medvědář Peka a zasahující policie čtyři z nich postřílela. Zbylí dva, kteří byli v okamžiku neštěstí již zavření, žili v Jelením příkopu ještě rok, dokud z podnětu velitelství protiletecké obrany nedošlo 10. srpna 1943 k jejich převozu do Zoo Praha.

Tím ovšem historie hradního medvědince ještě neskončila. V roce 1957, za prezidentování Antonína Zápotockého, byli pořízeni noví „prezidentští" medvědi. Jejich někdejší sláva ale už byla pryč. Navíc hned v následujícím roce došlo k závažnému incidentu, kdy dva učni úmyslně umožnili útěk jednoho z medvědů a ten ve dvoře jízdárny napadl a zranil manželku řidiče Kanceláře prezidenta republiky.

Po dalších dvou letech, kdy byl prezidentem Antonín Novotný, následoval definitivní konec medvědince v Jelením příkopu. Na tehdejší události vzpomínal někdejší dlouholetý zaměstnanec Zoo Praha Petr Šulc takto: ,,Protože medvědi už na Hradě nesměli zůstat, vezli jsme je do zahrady. Před rozhadrovaným náklaďákem zoologické zahrady, na kterém byly tři bedny s medvědy a my, co jsme je chytali, jelo policejní auto se sirénou a gazík. Ten gazík měl na stojanu přimontovaný kulomet a tím na nás mířili a hlídali, aby medvědi neutekli.“

Tak tedy skončilo držení medvědů v Jelením příkopu. Doufejme, že natrvalo. A tolik i dnešní Zoopisník k čekání na výsledek prezidentské volby.

Foto: Historická pohlednice – Medvídkové v Jelením příkopě, Archiv Miroslava Bobka

 

 

 


Dikobraz srstnatonosý (Hystrix indica) v Zoo Praha. Foto: Miroslav Bobek

Dikobrazí ostny jsou žádaný artikl, ať již jako suvenýr, nebo materiál na splávky. Při návštěvě Archivu hlavního města Prahy jsem však ke svému překvapení zjistil, že je při čištění vazby starých knih používají i tamní...

Foto: Miroslav Bobek, Zoo Praha

V Jihoafrické republice nemusíte ještě ani odjet z letiště a už máte Velkou pětku. Na tamních bankovkách najdete levharta, lva, nosorožce, slona i buvola.




Přihlášení k newsletteru