Poslední šance pro vakoplcha

Vakoplch trpasličí. Foto Miroslav Bobek

Již před požáry na přelomu let 2019 a 2020 byl vakoplch trpasličí na hraně zániku. V Australských Alpách zbývalo asi 2500 jedinců. Až do stavu kritického ohrožení ho přivedly především klimatické změny provázené nárůstem teplot a razantní úbytek migrujících můr Agrotis infusa, kterými se vakoplši „vykrmují“ v období předcházejícím zimování. Velké požáry situaci dále zhoršily; mimo jiné zničily část porostů nohoplodu Podocarpus lawrencei (otrocky přeloženo z angličtiny „horské švestkové borovice“), který roste nesmírně pomalu a pro vakoplchy rovněž představuje významný potravní zdroj. Po těchto požárech jsme do boje o záchranu vakoplcha trpasličího vstoupili i my a následně jsme podpořili výstavbu chovného a introdukčního centra v několik set kilometrů vzdáleném Secret Creek Sanctuary, poblíž městečka Lithgow.

Vyšli jsme tak vstříc myšlence, kterou prosazovali někteří australští vědci a ochránci přírody v čele s prof. Michaelem Archerem. Ti se chtějí pokusit o záchranu vakoplcha trpasličího opravdu překvapivým způsobem: Vytvořením jeho volně žijící populace v chladném deštném lese, tedy v naprosto odlišném prostředí, než je vysoko v horách. Musím přiznat, že původně jsem nad jejich záměrem kroutil hlavou, ale brzo jsem se pro něj nadchnul. Tento veskrze neortodoxní projekt vychází z paleontologických poznatků, jež ukázaly, že v minulosti vzdálené miliony a miliony let žili vakoplši právě v chladných a vlhkých nížinných lesích. „Naše“ stanice u Lithgow, kterou jsme letos o Velikonocích slavnostně otevřeli, bude zajišťovat chov vakoplchů a následně i jejich vypouštění do okolí. Jedno z míst, kde by časem měli začít žít ve volnosti, jsem měl možnost si prohlédnout. Jde o stinný vlhký les na skalnatých svazích nad potokem, kde se vakoplši budou vyrovnávat se zcela odlišnými podmínkami a – například – nebudou upadat do zimního spánku…

Nejprve je však nezbytné je namnožit, což představuje velký úkol; když jsme stanici otevírali, bylo v ní teprve prvních 14 jedinců. Ale bráno z druhé strany, jde o velký krok kupředu. Vždyť tento projekt byl poprvé navržen již před desítkami let – a je dnes možná jedinou šancí, jak vakoplcha trpasličího uchránit před zánikem.