Australští vombati jsou jakousi vačnatčí obdobou svišťů. Podobně jako oni se živí spásáním rostlin, zejména trávy, a zuby jim dorůstají celý život. Také si hloubí nory, které jsou často součástí systému propojených chodeb.

Vombat obecný. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha

Zajímavosti

Je teritoriální, samotářský a aktivní převážně v noci. Stejně jako ostatní vačnatci mají i vombati vak, ve kterém se vyvíjejí jejich mláďata. Na rozdíl od klokanů se však otevírá směrem dozadu. To je velice praktické – když samice hrabe nory, nedostává se do něj zemina. Silnými drápy si vombati vyhrabávají rozsáhlý a rozvětvený systém nor. Ty někdy využívají i jiné druhy zvířat, například jako úkryt během požárů. Vyskytují se i nad hranicí trvalé sněhové pokrývky. Jejich nejbližšími příbuznými jsou koalové. V lidské péči se vombati mohou dožít až 30 let. Trus vombatů má podobu téměř pravidelných kostek. Při značení teritoria se neskutálí z vyvýšených míst. Že by tento tvar byl evoluční výhodou, je však spekulativní. Dle vědeckých studií je dán efektivní dehydratací nestráveného materiálu, specifickým utvářením střev vombatů a jejich peristaltikou. Poznání mechanismu utváření kostek ve střevech vombatů by mohlo posloužit i při vývoji nových technologií lidské výroby.

Chov v Zoo Praha

V prosinci 2021 k nám přicestoval sameček Cooper narozený v Erlebnis-Zoo Hannover. Chov je součástí programu EEP.

Seznamte se: Cooper

Články o vombatech:

• Vombatí bobky a další důležité otázky
• Přitažliví vombati a odhalení na závěr