„Ještě jsem se chtěl zeptat, jestli bychom nemohli koupit pár kajmanských leguánů,“ přihlásil se o slovo kurátor chovu plazů Petr Velenský. „Je to naprosto jedinečná příležitost!“

„Co by stáli a proč bychom je měli kupovat?“ zeptal jsem se. Leguáni jsou fascinující ještěři, ale jeden s druhým mi poněkud splývají, a to jak tvarem těla a postoji, tak zelenou barvou. „Pocházejí z Kajmanských ostrovů? A jsou něčím výjimeční?“

„Samozřejmě!“ přispěchal Petrovi na pomoc dr. Ivan Rehák. „Cyclura lewisi bývá uváděna jako samostatný druh, ačkoli podle mého názoru se nachází hluboko uvnitř variability Cyclura nubila. Na druhé straně pravdou je, že u ostrovních forem se to bere trochu jinak, tudíž…“

„Prosím vás, stručně, pane doktore,“ požádal jsem Ivana, ten však plynule přešel k mořské transgresi a kladogramům.

„Musíme končit,“ připomněl jsem mu po chvíli. „Čím se tedy liší od ostatních leguánů?“

Ivan pohovořil o aurikulárním hřebínku, podle kterého se dají rozlišit vzrostlí jedinci obou taxonů. Když se nadechoval k pokračování své přednášky, významně jsem se podíval na hodinky.

Ivan se konečně zarazil.

„Tak dobře…“ prohlásil vzápětí. „Tenhleten leguán je modrej!“

***