„Karase obecného původní labské linie jsme za poslední čtyři roky vypustili do více než čtyřiceti rybníků, návesních rybníčků, retenčních nádrží, zkrátka vhodných biotopů po celých Čechách. Je na čase postoupit na další úroveň. Nyní začneme karase poskytovat vhodným zájemcům, kteří si pro něj po domluvě přijedou přímo do zoo,“ říká koordinátor projektu Petr Štěpánek. Právě on je spolu s kurátorem Zoo Praha Petrem Velenským hlavním hybatelem dění ze strany zoologické zahrady.

Karas obecný dnes obývá řadu míst v Zoo Praha. Mezi nimi nechybí bývalý mlýnský náhon, tůně v Dětské zoo, expoziční rybníček u pavilonu Čambal a nyní také nově vybudované sádky. Právě kapacita chovných míst umožnila ve spolupráci s Českým rybářským svazem namnožení karasů do takového počtu, že se Zoo Praha vedle dalších koordinovaných vypouštění ve spolupráci s rybáři, obecními samosprávami a dalšími partnery začala zabývat také myšlenkou přímé distribuce ryb zájemcům.

Aktuální podzimní teploty jsou ideální pro výlov a převoz karasů. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

Jak vypadá vhodná nádrž pro karase obecného?

• Musí být celoročně zavodněná, hladina může kolísat, ale nesmí vysychat.
• Měla by alespoň v jednom místě dosahovat hloubky nejméně 90–120 cm.
• Měla by být vypustitelná nebo alespoň spolehlivě vylovitelná.
• Nesmí v ní žít karas stříbřitý či zlatý.
• V prvním až třetím roce po vysazení karase obecného by v ní ideálně neměly žít žádné jiné druhy ryb s výjimkou slunky obecné.
• Pokud má přítok, nesmí být proti toku nádrž s karasem stříbřitým.
• Je třeba, aby nádrž měla správce, který na její obsádku pravidelně dohlédne.
• Je vhodné u nádrže umístit ceduli se zákazem vysazování ryb.
• Měla by být dostatečně zarostlá vegetací.
• Může být i zahradním či okrasným jezírkem.

Typickým biotopem karase obecného jsou drobné tůně a nádrže, kde je často jedinou rybou schopnou přežít. Zde ukázka návesního rybníčku u Dětské zoo v Zoo Praha, ve kterém se karasům obecným daří. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha

V případě zájmu o karasy či další konzultace mohou lidé kontaktovat koordinátora projektu Petra Štěpánka na emailu petr.stepanek@zoopraha.cz či kurátora plazů, obojživelníků a ryb Petra Velenského na emailu petr.velensky@zoopraha.cz.

Myšlenka na záchranu karase obecného se objevila v roce 2020, když pražská zoo hledala smysluplné využití bývalého mlýnského náhonu v dolní části areálu. Koryto muselo být nejprve vypuštěno, vyvápněno a doplněno o vodní rostliny i břehové porosty, kde by se mohly ryby třít.

Díky odborníkům z Biologického centra AV ČR a Českého rybářského svazu získala Zoo Praha karasy obecné patřící k čisté labské linii, původní české formy, mizející z našich vod. Genetický původ ryb ověřili kolegové z České zemědělské univerzity. Karasi se dnes ve zmíněných rezervoárech ve správě Zoo Praha úspěšně množí a tvoří pojistné populace pro návrat ryb do přírody. Rybník U Kamenného stolu v Praze-Vinoři se stal v listopadu 2022 prvním místem, kam je Zoo Praha vypustila.

V červnu 2023 se pak projekt překlopil z pilotní do plnohodnotné fáze, když byli geneticky testovaní karasové obecní slavnostně vypuštěni do revitalizovaného rybníka v Přerově nad Labem, poprvé mimo území hlavního města. Poté následovalo více než dvacet dalších lokalit, od Kamýku nad Vltavou přes Višňovou u Příbrami či Albrechtice nad Vltavou až po retenční nádrž v Motole nebo tři Chodovecké nádrže v pražských Záběhlicích.

Koncem roku 2024 se v těchto lokalitách nacházely již desítky tisíc čistokrevných karasů obecných – udržitelná genetická základna pro další reintrodukce. V roce 2025 Zoo Praha pokračovala v projektu, mimo jiné vypuštěním 250 malých karasů obecných do retenční nádrže Interlov v pražské Michli.

Zoo Praha nyní vedle distribuce ryb plánuje také částečnou evaluaci prvních let projektu včetně výlovu některých (re)introdukčních lokalit. Výsledky tohoto šetření by měly pomoci zefektivnit projekt a odstranit jeho případné nedostatky.

Karas obecný může být podobný kaprovi, ale dorůstá menších rozměrů a nemá vousky na tlamě. Má zlatozelené zbarvení a vyklenutou hřbetní ploutev. Na hlavě tupého tvaru má vysoko položené oko a nahoru směřující drobná ústa. Foto Petr Hamerník, Zoo Praha