Je to mohutný dravec, kterého si nemůžete splést, protože má nápadně žlutý a velký zobák. Tělo je tmavohnědé až černé, bílý je pouze klínovitý ocas, ohbí křídel a opeření nohou.

Orel východní, foto: archiv Zoo Praha

Zajímavosti

Orel východní je někdy také označován jménem kamčatský, i když se nevyskytuje jen na Kamčatce. Je totiž tažný a na zimu odlétá jižněji včetně Japonska či východní Číny a Korey. Občas se dokonce zatoulá až na Tchaj-wan nebo do USA. Hnízdo buduje z klacíků na vysokých stromech, případně na skalních srázech nebo zalesněných svazích. Pár mívá v teritoriu 2–3 hnízda, která střídavě používá. Při lovu ryb buď krouží ve výšce kolem 5 m nad hladinou a pak se vrhá do vody, nebo postává na mělčině.  

Ochrana

Jeho populace je odhadována na pouhých 5 000 jedinců a počet stále klesá, především v důsledku znečišťování a změn prostředí (stavba přehrad, těžba ropy, rybolov). Na seznamu IUCN je zařazen jako zranitelný.

Chov v Zoo Praha

První orel východní žil v pražské zoo v letech 1952−1976, druhý pak v letech 1958−1959. Na dlouhou dobu tento druh z expozic zmizel, dokud v roce 2000 nepřišla z Alma Aty samice, ke které se v roce 2006 připojil samec z liberecké zoo. Pár odchoval již v roce 2007 první mládě a hnízdil úspěšně i v dalších letech – a dokonce opakovaně odchovává i dvě mláďata.