Crotalus adamanteus
| třída | plazi |
| řád | šupinatí |
| čeleď | zmijovití |
| rozšíření | Severní Amerika − Florida a okolních oblasti |
| biotop | suché borové lesy, slaniska |
| potrava | drobní obratlovci |
| rozměry | délka až 2,5 m, hmotnost až 12 kg |
| rozmnožování | je vejcoživorodý; "březost" trvá 6–7 měsíců, počet vajec dosahuje 14–20 |
Statný had s velkou hlavou a nápadnou kresbou, která mu dala jméno. Jako všichni chřestýši má na konci ocasu chřestidlo – zrohovatělé šupiny, kterých během života přibývá.
Podobně jako ostatní chřestýši tráví život na zemi. Přes den se ukrývá v norách jiných živočichů, např. pásovců nebo želv, a za soumraku či v noci vylézá na lov. Pouze někdy je možné ho zastihnout i ve dne, jak se přemisťuje mezi jednotlivými lovišti. Kořist dokáže vypátrat i v naprosté tmě díky dvěma jamkám vpředu na tlamě, ve kterých se ukrývají receptory schopné zachytit infračervené (tepelné) záření.
V přírodě je zatím stále ještě poměrně hojný, o jeho budoucnost ale přesto panují obavy: doplácí totiž na strach lidí z jedovatých hadů a svůj hezký vzor na kůži, kvůli které je loven, a tak se jeho populace v celém areálu setrvale zmenšuje.
Tyto chřestýše jsme chovali v letech 1951 a 1952. Pak nastala dlouhá přestávka, až v roce 2012 přišel nový pár.