Teratoscincus scincus (LA)
| třída | plazi |
| řád | šupinatí |
| čeleď | gekonovití |
| rozšíření | Asie, od Kaspického moře po západní Čínu |
| biotop | pouště, písčité pouště s řídkou vegetací |
| potrava | bezobratlí, brouci, mravenci i jiný hmyz |
| rozměry | délka 16–18 cm, z toho ocas 7 cm, hmotnost do 25 g |
| rozmnožování | samice snáší 1–2 vejce, inkubace trvá 1,5–3 měsíce |
Má širokou hlavu, dlouhé nohy a krátký ocas. Jemná kůže je poměrně pestře zbarvená – na žlutavém podkladě vyniká kresba tvořená tmavšími či světlejšími skvrnami a proužky. Mláďata jsou jasně žlutá, s černými proužky. Prsty jsou opatřené jakýmsi hřebínkem,. který usnadňuje pohyb v písku.
Je aktivní v noci, přesto ho v přírodě snadno odhalíte – oči mu ve světle baterky červeně svítí. V ohrožení mrská ocasem a zastrašuje nepřítele lupavým zvukem, který vzniká vzájemným třením šupin. Kromě toho zastrašuje nepřítele syčením nebo ostrými zvuky. V případě polapení se jemná kůže snadno trhá a ocas se lehce odlomí, což umožní gekonovi utéct. Ve dne se ukrývá v hlubokých norách, které si sám hrabe.
Jeden exemplář byl zaznamenán v roce 1989, souvislý chov začal v roce 2012, kdy přišli první jedinci nominátního poddruhu T. s. scincus.