Zoo Praha

E-vstupenka
Menu

Stavba pavilonu a náklady

Zoo Praha  |  01. 09. 2019


V místech dnešního Rákosova pavilonu byli papoušci vystavováni téměř od počátku historie Zoo Praha. Mnoho desítek let obývali dnes již neexistující Štěpničkův pavilon a řadu dvojvoliér zvanou „Lineárka“. Ty však neposkytovaly vhodný prostor pro chov velkých druhů, a tak bylo rozhodnuto nahradit je moderním pavilonem. 


Vizualizace nového Rákosova pavilonu. Archiv: Architektonický ateliér AND
Vizualizace nového Rákosova pavilonu. Archiv: Architektonický ateliér AND

Stavba nese jméno Stanislava Rákose, mecenáše, celoživotního chovatele ptactva a příznivce pražské zoo, který na výstavbu pavilonu přispěl velkorysou částkou 10 milionů korun.

https://www.youtube.com/watch?v=9MqBQWBST4g

Technické a expoziční zajímavosti

Práce na pavilonu začaly sanací svahu, do kterého byl pavilon částečně zapuštěn a na kterém postupně vzniká vinice.

Celá expozice má čtyři hlavní části: pavilon, dvě přisazené venkovní voliéry a zachované dvě z původních dvojvoliér – takzvané „Lineárky“. Východní voliéra (Nový Zéland) o rozměrech 15,5 m x 7,1 m je doplněna boční vyhlídkou. Západní voliéra (Podhůří jižních And) má rozměry 13 m x 7,6 m a je průchozí.

Pavilon je dispozičně řešen jako sled expozic. Návštěvníci kolem nich procházejí setmělou chodbou, s výhledem do prosluněné krajiny. Návštěvnický prostor je od expozic oddělený většinou jemnou nerezovou sítí, pouze v případě „Caatingy“ je zvoleno sklo se zvukovými průduchy.

Stavebně jde o jednopodlažní objekt, který je postaven jako zděný stěnový, s podélným systémem. Celková zastavěná plocha činí 527 m2 (66,7 m x 7,9 m), přičemž souhrnná plocha vnitřních expozic je 273 m2.

Konstrukčně je objekt řešen jako podélný dvojtrakt, jen ve střední části v průchozí expozici novoguinejských nížinných lesů jsou pouze obvodové podélné stěny. Nad touto částí je objekt zastřešen pultovou střechou, zatímco nad dvojtraktem je v čelním traktu plochá zelená střecha a v zadním traktu střecha pultová. Maximální výška pavilonu je zhruba 8 m.

Základní stavební kámen nového pavilonu exotických ptáků – Rákosova pavilonu. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha

Chovatelské zajímavosti

Jednotlivé expozice mají stropy z nerezových sítí, nad nimiž jsou velkoplošná posuvná skleněná okna, která umožňují přístup přirozeného slunečního světla. Vhodné mikroklima je zajištěno umělým deštěm, jehož teplotu a četnost řídí počítač. Nechybějí ani ventilátory, které osušují rostliny. Cirkulaci vzduchu zajišťuje „komínový“ systém, který nahrazuje klasickou vzduchotechniku.

Expozice jsou vybaveny přírodními i umělými kmeny a umělými skálami i živou vegetací a jsou propojené se zázemím upraveným pro hnízdění ptáků. Chovatelé mají k dispozici jednu hlavní a dvě menší přípravny a mezi dvěma expozicemi je vždy chodba s adaptační voliérkou. V té si ptáci zvykají, než jsou vpuštěni do hlavního prostoru.

Zázemí Rákosova pavilonu vzácných papoušků. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha

Náklady

Celkový rozpočet na Rákosův pavilon, včetně interiéru, okolních úprav a sanace svahu, činí 30,5 milionu korun bez DPH. Z toho sedm milionů bylo hrazeno z dotací Evropské unie, deset milionů korun daroval Stanislav Rákos.


Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha

Brazílii si spojujeme s amazonským deštným lesem. Prostředí na severovýchodě země je ovšem zcela odlišné. Krajině dominují svědecké hory a křižují ji hluboké rokle. Horké a suché podnebí svědčí kaktusům. To je caatinga.

Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha

Tropická Nová Guinea je druhým největším ostrovem světa – rozkládá se na území desetkrát větším, než je Česká republika. Jejím středem se táhnou velehory o výšce evropských Alp, porostlé z větší části...





Ara Learův. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha

Ara Learův je papoušek takřka nevyčíslitelné hodnoty; jednu dobu byl dokonce považován za vyhynulého. V přírodě žije výhradně v malé části brazilské caatingy – v suché krajině porostlé trnitým bušem a kaktusy a křižované roklemi. Právě v jejich stěnách si arové hloubí hnízdní nory.

Kakadu palmový. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha

Kakadua palmového si s jiným druhem papouška takřka nelze splést. K jeho typickým znakům patří černé peří, tmavý zobák, červená lysina na tvářích (která v rozčilení rudne) a především dlouhá...

Ara hyacintový. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha

Největší papoušek světa bývá přezdíván „modrým králem zelené Brazílie“. Doma je v srdci Jižní Ameriky, včetně největšího mokřadu světa, Pantanalu. Odchyt pro trh s domácími mazlíčky jej ve 20. století přivedl téměř...


Nestor kea. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha

Hravý, zvídavý a inteligentní nestor kea je jediným skutečně vysokohorským papouškem světa. Obývá novozélandské Jižní Alpy a mnoho času tráví na zemi, kde i hnízdí. Na rozdíl od většiny jiných papoušků se neživí jen plody...

Tricha orlí. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha

Zvláštní papoušek, jehož červeným peřím se tradičně zdobí obyvatelé Nové Guineje, má na svém jídelníčku převážně ovoce. I proto je jeho hlava částečně lysá – díky tomu si tricha neumaže peří sladkými šťávami....


Amazoňan jamajský. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha

Pražský chov těchto vzácně chovaných papoušků patří k nejúspěšnějším na světě, proto pro amazoňany jamajské vedeme Evropskou plemennou knihu.

Mada modrotemenný. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha

Papoušek nezvyklého jména obývá deštné lesy i plantáže více než čtyřicítky ostrovů tropických Filipín. V zoologických zahradách i soukromých chovech je skutečnou raritou. V Česku odchovala první mláďata v roce...


Papoušek patagonský. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha

Tento otužilý Jihoameričan z chladných oblastí Patagonie a podhůří Jižních And hnízdí na papoušky poměrně nezvykle: v norách ve strmých svazích. Zoo Praha papoušky patagonské množila již v 50. letech 20. století, jako jedna z...

Kystráček indonéský. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha

Někdy se uvádí také pod jménem zoborožík přílbový. Zoo Praha tento druh chová jako jediná zoologická zahrada v Evropě a jedna z mála na světě. Téměř na dosah se těmto temperamentním ptákům přiblížíte v...


 


Nyní používáte mobilní verzi webových stránek www.zoopraha.cz. Pokud chcete zobrazit plnou verzi, klikněte zde.

Sociální sítě

facebook
youtube
instagram
TripAdvisor