Stavba nese jméno Stanislava Rákose, mecenáše, celoživotního chovatele ptactva a příznivce pražské zoo, který na výstavbu pavilonu přispěl velkorysou částkou 10 milionů korun.

https://www.youtube.com/watch?v=9MqBQWBST4g

Technické a expoziční zajímavosti

Práce na pavilonu začaly sanací svahu, do kterého byl pavilon částečně zapuštěn a na kterém postupně vzniká vinice.

Celá expozice má čtyři hlavní části: pavilon, dvě přisazené venkovní voliéry a zachované dvě z původních dvojvoliér – takzvané „Lineárky“. Východní voliéra (Nový Zéland) o rozměrech 15,5 m x 7,1 m je doplněna boční vyhlídkou. Západní voliéra (Podhůří jižních And) má rozměry 13 m x 7,6 m a je průchozí.

Pavilon je dispozičně řešen jako sled expozic. Návštěvníci kolem nich procházejí setmělou chodbou, s výhledem do prosluněné krajiny. Návštěvnický prostor je od expozic oddělený většinou jemnou nerezovou sítí, pouze v případě „Caatingy“ je zvoleno sklo se zvukovými průduchy.

Stavebně jde o jednopodlažní objekt, který je postaven jako zděný stěnový, s podélným systémem. Celková zastavěná plocha činí 527 m2 (66,7 m x 7,9 m), přičemž souhrnná plocha vnitřních expozic je 273 m2.

Konstrukčně je objekt řešen jako podélný dvojtrakt, jen ve střední části v průchozí expozici novoguinejských nížinných lesů jsou pouze obvodové podélné stěny. Nad touto částí je objekt zastřešen pultovou střechou, zatímco nad dvojtraktem je v čelním traktu plochá zelená střecha a v zadním traktu střecha pultová. Maximální výška pavilonu je zhruba 8 m.

Chovatelské zajímavosti

Jednotlivé expozice mají stropy z nerezových sítí, nad nimiž jsou velkoplošná posuvná skleněná okna, která umožňují přístup přirozeného slunečního světla. Vhodné mikroklima je zajištěno umělým deštěm, jehož teplotu a četnost řídí počítač. Nechybějí ani ventilátory, které osušují rostliny. Cirkulaci vzduchu zajišťuje „komínový“ systém, který nahrazuje klasickou vzduchotechniku.

Expozice jsou vybaveny přírodními i umělými kmeny a umělými skálami i živou vegetací a jsou propojené se zázemím upraveným pro hnízdění ptáků. Chovatelé mají k dispozici jednu hlavní a dvě menší přípravny a mezi dvěma expozicemi je vždy chodba s adaptační voliérkou. V té si ptáci zvykají, než jsou vpuštěni do hlavního prostoru.

Náklady

Celkový rozpočet na Rákosův pavilon, včetně interiéru, okolních úprav a sanace svahu, činí 30,5 milionu korun bez DPH. Z toho sedm milionů bylo hrazeno z dotací Evropské unie, deset milionů korun daroval Stanislav Rákos.