Když jsem u popisů zvířat ve starých zoologických spisech čítal více nebo méně obsáhlé zmínky o tom, jakou chuť má jejich maso, obvykle mě to mírně pobouřilo. Kdyby mi někdo řekl, že po letech budu posuzovat, jak chutná zvěřina „pralesní krysy“, pomyslel bych si, že se nejspíš zbláznil. Přesto...

Vesničané v Schouamu na okraji biosférické rezervace Dja v Kamerunu před sebou měli rozložené kartičky s obrázky různých zvířat. Účastnili se další fáze etnozoologického výzkumu, který má objasnit, jaký mají vztah k jednotlivým druhům živočichů, a pomoci nám chránit tamní přírodu. Sledoval jsem...

Je konec ledna a v kamerunském Somalomo si prohlížíme fotografie, které pro nás během Vánoc pořídili strážci biosférické rezervace Dja. Zatímco jsme si doma užívali klidu u rozsvícených vánočních stromků, v Dja během týdenní operace hořely tábory pytláků a zabavoval se bushmeat.

Letos uplyne šedesát let od příchodu první žirafy do Zoo Praha. Při té příležitosti se snažím dopátrat, kdy Praha, potažmo české země, viděly tohoto úchvatného tvora vůbec poprvé. Ve starém denním tisku jsem se dopracoval až ke zprávám o putovních zvěřincích, z nichž některé překvapivě...

„Doma jíme bushmeat docela často,“ řekla o mase divokých zvířat jedenáctiletá Rose Mandeng, „maminka vaří obvykle luskouna nebo dikobraza.“

V neděli 29. srpna 1954 dorazil na nádraží v Bubnech vagón s bednou o rozměrech 2,2 x 1,2 x 2,4 metru. Se skloněným krkem v ní stála dvouletá samice žirafy masajské. Měla za sebou anabázi, která začala jejím odchytem v Keni, pokračovala plavbou po moři a půlroční karanténou v Hamburku a vyvrcholila cestou...

Spolu s novoročním přáním mi od ředitele pražské záchranky dr. Schwarze přišlo i zamyšlení nad tím, jak nás počítače – a vůbec informační technologie – okrádají o čas, zejména o čas na udržování mezilidských vztahů.

„Jsou velcí asi jako desetileté dítě, pane, a skoro černí. Plovou ve vodě a na dně chodí po dvou. Po dvou, sáhib, jako vy nebo já, ale přitom kývají tělem, tak tak, pořád tak tak… Ano, pane, mají také ruce, jako lidé; ne, nemají žádné drápy, spíš je to jako dětské ruce. Ne, sáhib, nemají rohy...

Tygr. Jelen. Slon. A s nimi další zvířata či lidské postavy, květiny i stromy, pestré ornamenty. A samozřejmě nadpřirozené bytosti, podivné chiméry složené dílem ze zvířat, dílem z lidí.