Vypadá poněkud nevyváženě, protože má malou hlavu, zavalité tělo štíhlý krk a velký ocas. Na hrdle má bělavý až kobaltově modrý lalok, na křídlech bílou skvrnu a na hlavě krátkou chocholku.

Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha

Zajímavosti

Na první pohled byste možná guana těžko zařadili do příbuzenstva bažantů, tedy do řádu hrabavých. Na rozdíl od svých spíše pozemních příbuzných tráví většinu času v korunách stromů a létá jen velmi nerad a těžkopádně. Výjimkou je doba toku, jehož součástí je zvláštní letecké představení, při němž ptáci vyluzují křídly pronikavý bzučivý zvuk. Dokonce ani mláďatům se do vzduchu nechce. Líhnou se sice dobře vyvinutá, ale zůstávají v bezpečí hnízda ve větvích a nechají se krmit rodiči šťávou, která se jim nahromadí ve voleti. Po většinu roku žijí guani v hejnech asi 12 jedinců, hnízdí však v jednotlivých párech.

Ochrana

V Červeném seznamu IUCN je zařazen jako zranitelný druh.

Chov v Zoo Praha

Guany jsme chovali a rozmnožovali již v letech 1994−2002. Po povodni nastala v chovu pauza a nového samce jsme získali v roce 2013.

Zimu tráví v zázemí zoo, mimo návštěvnické prostory.