Zoo Praha

E-vstupenka
Menu

Lexikon zvířat

Lexikon zvířat

Lexikon zvířat Zoo Praha

 

Kačka strakatá (Histrionicus histrionicus)

Kačka strakatá je malá, avšak pestře zbarvená kachna s výrazným pohlavním dimorfismem. Samec má přední polovinu těla převážně šedomodrou s bílými pruhy a typickou bílou skvrnou za okem. Zadní část boků je kaštanově hnědá. Naopak samice je šedohnědá s bělavou hrudí, která u samců v prostém šatě chybí, a na hlavě má tři bílé skvrnky.

Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha

Třída Ptáci (Aves)
Řád Vrubozobí (Anseriformes)
Rozšíření Asie, Severní Amerika
Biotop sladké vody
Potrava bezobratlí (měkýši, korýši, vodní hmyz)
Rozměry dorůstá 38–45 cm, váha 526–675 g
Rozmnožování počet vajec 5–8, inkubace 27–29 dnů

Zajímavosti

KACHNY OBECNĚ: Kachny, kachničky i kachnice patří do řádu vrubozobých a dá se říci, že tomuto označení dělají čest. Mají totiž plochý zobák, který je na okrajích lemován drobnými vroubky a lamelami. Ty kachnám umožňují cedit potravu z vody i z řídkého bahna. Takřka všechny kachny jsou lépe přizpůsobeny k životu na vodě než na souši. Díky nohám posunutým k zadnímu konci těla se na zemi pohybují pomalou, kolébavou chůzí. Naproti tomu většina kachen dovede velmi dobře létat a čírky dokonce patří k nejrychlejším ptákům vůbec. Kachny si hledají potravu hlavně ve vodě. Při tom buď na vodě jen panáčkují (potápějí pouze přední část těla), nebo s nataženým krkem vybírají drobné živočichy a části rostlin u hladiny (plovavé kachny), nebo se potápějí celé (potápivé kachny). Příslušnost k první skupině poznáme na první pohled podle toho, že ptáci mají jen „mělký ponor“ a ocas nesou nad hladinou. Potápivé druhy sedí na vodě víc ponořené a ocas není vidět.  Mnohé druhy kachen vykazují výraznou pohlavní dvoutvárnost – samci jsou přinejmenším v době toku pestřeji a nápadněji zbarvení. Platí to hlavně u druhů, u nichž na vejcích sedí jen samice, zatímco samec obvykle hlídá okolí hnízda nebo se na péči o potomky nepodílí vůbec. Poměrně běžně se u kachen setkáváme s vnitrodruhovým hnízdním parazitismem. Pod tímto odborným pojmem se skrývá situace, kdy samice snáší část vajec do hnízd jiných samic stejného druhu. Je to zřejmě jakási pojistka na ochranu před predátory – i kdyby jedno hnízdo nepřítel objevil a zničil, další potomci z jiných hnízd přežijí. Káčata jsou takřka ihned po vylíhnutí schopná běhat, plavat a samostatně si shánět potravu. Matka je pouze vodí na místa, kde je jí největší hojnost, hlídá je před predátory a v noci zahřívá.  KAČKA STRAKATÁ: Dělá svému jménu čest, což platí především pro samce. Je to malá chladnomilná kachna hnízdící na severu Severní Ameriky, v Grónsku, na Islandu a v severovýchodní Asii.  

Chov v Zoo Praha

Tento druh v současné době nechováme.