Řeka Čambal

Údolí řeky Čambal v severní Indii hostí nejen největší světovou populaci gaviálů, ale i další silně ohrožené druhy. Právě zde se podílíme na ochraně a výzkumu gaviála indického v jeho původním prostředí.

Písčité břehy řeky Čambal využívají gaviáli ke kladení vajec. Foto: Gharial Ecology Project

Na severoindické řece Čambal, po níž nese jméno pavilon gaviálů v Zoo Praha, dnes přežívá největší populace gaviálů na světě. Na rozdíl od jiných velkých indických řek si Čambal dlouho zachoval relativní netknutost, jelikož jeho okolí bylo dlouhá léta hájemstvím banditů (tzv. dakoitů). Oblasti s tou nejhorší pověstí se každý raději vyhnul, a tak se jí průmyslové aktivity člověka dlouho vyhýbaly a v poklidu zde mohli žít nejen gaviálové, ale i další vzácné druhy místní fauny jako delfínovec ganžský (Platanista gangetica), zoboun asijský (Rynchops albicollis) nebo sladkovodní želvy batagur kachuga (Batagur kachuga) a želva korunkatá (Hardella thurjii). Všechny tyto druhy jsou zařazeny na Červený seznam IUCN jako ohrožené či kriticky ohrožené.

Kromě gaviálů je Čambal domovem také pro kriticky ohrožené želvy druhu batagur kachuga. Foto: Sheena Koeth

V roce 1978 byl dolní úsek Čambalu vyhlášen národní rezervací (National Chambal Sanctuary). Dnes se chráněná oblast táhne po délce 618 km od přehrady Jawahar Sagar po soutok na řece Jamuně, která je pravostranným přítokem Gangy. Podél jeho toku lze narazit na skalnaté úseky, rozlehlé písečné pláže či pobřežní hloubky i mělčiny. Tato členitost prostředí spolu se sezónním kolísáním vodní hladiny je zásadní pro život nejen gaviálů, ale také některých želv a dalších zvířecích druhů.

Čambal tvoří přirozenou hranici tří indických států, Rádžasthán, Madhya Pradéš a Uttar Pradéš. Z ochranářského hlediska je tak třeba koordinovat terénní aktivity se správou všech tří států, jakož i s centrální indickou administrativou. Místní obyvatelstvo získává tradičně obživu zemědělstvím a rybolovem. Využívání řeky v průmyslovějších měřítkách však představuje riziko pro řadu druhů. Voda z řeky bývá často odčerpávána, zejména kvůli zavlažování. Jedním z problematických projektů je také návrh na odvedení části vody z přítoků Parvati a Kalisindh do jedné z přehrad na Čambalu. Důsledkem by bylo snížení průchodnosti řeky, zejména v období sucha, a s tím spojená rizika pro život gaviálů. V neposlední řadě byl dolní tok řeky Čambal v roce 2016 vyhlášen za plavební cestu, což také zvyšuje nebezpečí znečištění, rušení a fyzického poranění gaviálů.

Zobouni asijští – další z obyvatel povodí Čambalu – patří k ohroženým druhům indického subkontinent. Foto: Miroslav Bobek, Zoo Praha