Loni v období kolem Vánoc pobýval v České republice významný lugašský etnograf Charles Litton. Nyní mi od něj přišel draft jeho vědecké práce, kterou nazval „Vánoční ryba: tradice a rituály v České republice (východní Evropa)“. Samozřejmě ho znovu upozorním, že se nacházíme ve střední Evropě,...

Když někdo prohlásí, že panda červená je tajemné zvíře, budu souhlasit. Například proto, že bezmála dvě století se řeší, kam ji zařadit. Dnes je jisté, že určitě ne do příbuzenstva pandy velké, ale k tomu se ještě dostanu.

Příšery a podivná zvířata z dávných legend a starých bestiářů namnoze nejsou čirými výplody fantazie, ale mívají své reálné předobrazy. Jak se nyní ukázalo, platí to také o mořské příšeře označované v severských ságách a rukopisech jako hafgufa. Její tajemství se přitom podařilo rozluštit...

Třináct filmových kotoučů s téměř pěti hodinami záznamu, který je mimořádně cenný nejen pro nás v Zoo Praha, ale i pro vojenské historiky. Po složitém pátrání se nám podařilo zjistit jejich autora. Byl jím plk. Ing. Josef Zelinka.

Tak bohatě navštívenou tiskovou konferenci jako ve čtvrtek 23. února jsem v Zoo Praha už dlouho nezažil. Svolali jsme ji kvůli nedávno objeveným filmům, které zachycují naši zoologickou zahradu v prvních letech její existence. Šlo nám o identifikaci autora filmů – důstojníka Československé armády – a...

Třináct filmových kotoučů nalezených v Rakouském filmovém muzeu a téměř pět hodin záznamu, vesměs z let 1934 až 1937. Unikátní záběry z počátků pražské zoo i z jiných míst. Neznámý autor a neznámá žena.

Ke Světovému dni luskounů, který letos připadá na tuto sobotu, jsem v předchozích letech psal už mnohokrát a byly to vesměs smutné texty o masovém pytlačení těchto úchvatných tvorů a pašování jejich šupin. Tentokrát však svůj sloupek samozřejmě věnuji samičce luskouna krátkoocasého, která se v...

Záviděl jsem mongolským kolegům jejich tradiční oblečení: dlouhé, kožešinou podšité dély a mohutné kožené boty. Na samý východ Mongolska, do Chalchgolu, jsme přijeli ve „čtvrté devítce“ zimy, tedy do těch nejkrutější mrazů. Noční teploty klesaly na −40 °C a po svítání pak pozvolna stoupaly...

Ve čtvrtek ráno jsem nově narozené mládě luskouna viděl nejprve na záběrech noční kamery. Byla na nich ale sotva znatelná jen část hlavičky a v jednu chvíli i dlouhé zahnuté drápy na levé přední noze. Naštěstí o hodinu později už jsem ho na okamžik mohl spatřit i na vlastní oči. Byl to úžasný...