Byl to neuvěřitelný paradox. Během mé cesty do Kamerunu mi z Prahy přicházely zprávy o pokrocích luskouní samičky Šišky a současně jsem denně vídal luskouny v pouličních stáncích a na tržištích anebo uvařené v místních restauracích... Luskouni jsou v Kamerunu již řadu let přísně chránění,...

Spoustu let jsem měl přání, o kterém jsem raději nikomu neříkal. Natolik neskromné a nereálné se mi zdálo.

V městečku Somalomo jsme oslavili 10. výročí Toulavého autobusu. I když už dlouho předem visel transparent na společenské budově zdejší ochranářské základny, první fáze oslav proběhla na hřišti, kde v upomínku někdejšího slavného zápasu Karla Poborského sehrála fotbalové utkání mužstva...

Třináct filmů, které si k nám našly cestu z Rakouského filmového muzea, nám poskytlo velké množství informací o podobě i fungování Zoo Praha ve 30. letech. Tím více vzrušující je zjištění, že těchto filmů patrně existovalo – či stále ještě existuje – podstatně víc. Snad až jedenadvacet!...

Byla to ode mne trošku provokace. Na twitteru jsem nechal hlasovat, jestli do džungle v novém pavilonu goril – Rezervaci Dja – vypustit nefily. To jsem si dal! Hlasování sice vyšlo půl na půl, ale i jinak soudní lidé mi do diskuze psali rozčilené příspěvky o jedovatosti těchto pavouků či o neurotoxicitě...

Loni v období kolem Vánoc pobýval v České republice významný lugašský etnograf Charles Litton. Nyní mi od něj přišel draft jeho vědecké práce, kterou nazval „Vánoční ryba: tradice a rituály v České republice (východní Evropa)“. Samozřejmě ho znovu upozorním, že se nacházíme ve střední Evropě,...

Když někdo prohlásí, že panda červená je tajemné zvíře, budu souhlasit. Například proto, že bezmála dvě století se řeší, kam ji zařadit. Dnes je jisté, že určitě ne do příbuzenstva pandy velké, ale k tomu se ještě dostanu.

Příšery a podivná zvířata z dávných legend a starých bestiářů namnoze nejsou čirými výplody fantazie, ale mívají své reálné předobrazy. Jak se nyní ukázalo, platí to také o mořské příšeře označované v severských ságách a rukopisech jako hafgufa. Její tajemství se přitom podařilo rozluštit...

Třináct filmových kotoučů s téměř pěti hodinami záznamu, který je mimořádně cenný nejen pro nás v Zoo Praha, ale i pro vojenské historiky. Po složitém pátrání se nám podařilo zjistit jejich autora. Byl jím plk. Ing. Josef Zelinka.