Přes všechnu hrůznost těch fotografií jsem se nakonec rozhodl dát je na internet i do novin. Pokládám za nutné znovu upozornit na to, co se děje v Africe a co se už deset let snažíme změnit. Nezavírejte oči a na ty snímky se podívejte. Vidíte na nich pozůstatky stejného tvora, jakým je stříbrohřbetý gorilí samec Richard v naší zoo…

Ano, je to příšerné! Bohužel však nikoli ojedinělé – a tím spíš nesmíme odvracet zrak. Podobných fotografií vznikají denně stovky. Můžeme na nich vidět mrtvé nosorožce s uříznutými rohy, vyrovnané řady sloních klů, ubité orangutany svázané drátem, haldy zmrazených luskounů… anebo – jako právě v těchto dnech – hořící pralesy Indonésie.

Mohlo by se zdát, že s tím u nás, uprostřed Evropy, nemáme co do činění. Gorilí maso konzumují Afričané, nosorožčí rohy používají Asiaté, orangutany ubíjejí indonéští zemědělci atd. Nic není vzdálenější pravdě. Také u nás se prodává tropické dřevo, kvůli jehož těžbě přicházejí gorily o své pralesy, do kšeftu s nosorožčími rohy se hbitě zapojili naši spoluobčané, ale především my všichni neseme neoddiskutovatelný díl viny jak za ubité orangutany, tak za hořící indonéské pralesy. Obé je důsledkem rozšiřování ploch pro pěstování palmy olejné – a přitom jsme to i my, kdo palmový olej ve velkém spotřebováváme.

Podívejte se znovu na obě fotografie. Vím, že mnozí z vás – byť třeba "jenom" návštěvou zoologické zahrady – přispívají k našemu snažení pomoci gorilám v Africe. Ale zamyslete se, prosím, zda nedokážete udělat ještě něco dalšího. Například to, že si začnete kupovat výrobky obsahující pouze certifikovaný palmový olej, anebo raději zcela bez palmového oleje. Ostatně, plantáže palem olejných se stále rychleji šíří rovněž Afrikou a představují další mimořádné nebezpečí i pro gorily.