„Ptakopysk se i dnes dotýká hranice naší představivosti a v době svého objevení pro západní svět – na sklonku 18. století – se představivosti obyčejných lidí i přírodovědců zcela vymykal. Jeho preparát zaslaný do Londýna byl dokonce považován za falzifikát poskládaný z částí více zvířat.

Podobně tomu bylo i s odhalením způsobu rozmnožování ptakopyska a dalších aspektů jeho života. Téměř sto let trvalo, než se prokázalo, že snáší vejce, z nichž se líhnou mláďata. Stejné spory se pak týkaly otázky, zda ptakopysčí samice svá mláďata kojí. Tu definitivně vyřešil až náš krajan Alois Topič (1852–1927), když jako první pozoroval sající mládě.

Životní příběh Aloise Topiče by si zasloužil filmové zpracování (knižní, z pera Jaromíra Johna, vyšlo již v roce 1946). Nechybí v něm velká láska, velké zvraty, ani velká dobrodružství. Ovšemže především dobrodružství poznání života ptakopysků, jejichž největším znalcem byl ve své době právě tento cestovatel, zahradník, obchodník a učitel v jedné osobě.“

No řekněte – kam jinam by mohla australská vláda ptakopyska poskytnout než do země, jejíž rodák se tak významně podílel na jeho výzkumu? V roce 2012 ovšem něco podobného nepřipadalo v úvahu; ptakopysk byl na seznamu zvířat, jejichž vývoz mimo Austrálii byl zcela vyloučený.

Časy se však mění. Ptakopysky se již několik let pyšní San Diego Zoo Safari Park. Tabu bylo prolomeno. Navíc máme silný argument naší setrvalé pomoci při ochraně biodiverzity Austrálie. A tak jsme opustili přesvědčení, že ptakopysk je zvíře, které nemůžeme mít, a začali se zaobírat možností, že bychom se ho pokusili získat do Prahy. Viděli jsme ptakopysky v San Diegu a důkladně se s jejich chovným zařízením seznámili v australském Healesville. Našli jsme u nás v zoo místo, kde bychom mohli jejich expozici vybudovat. A nyní jsme se v úsilí o jejich získání spojili se stuttgartskou Zoo Wilhelma. Ve dvou se to nejen lépe táhne, ale chov jakéhokoli zvířete ve více zoologických zahradách dává i podstatně větší smysl.

Bude to běh na dlouhou trať a výsledek je zatím nejistý, ale jdeme do toho!

Historická ilustrace ptakopyska z publikace Johna Goulda The Mammals of Australia z roku 1863. Ilustrace: John Gould / Henry Constantine Richter. Zdroj: Wikimedia Commons, public domain