Válečný ředitel zoo

Pohledem ředitele

Miroslav Bobek  |  24. 09. 2012


Mám před sebou hromádku starých fotografií. Všechny byly pořízeny v Zoo Praha a zachycují jejího „válečného“ ředitele pplk. MVDr. Jana Vlasáka (1893 – 1957). Je na nich sám i s nejrůznějšími návštěvami či s kolegy a pochopitelně s Ilun – ledním medvídětem, které se mu jako prvnímu na světě podařilo uměle odchovat.

Dr. Jan Vlasák na kole, foto (c) Archiv Zoo PrahaDr. Jan Vlasák na kole, foto (c) Archiv Zoo Praha

Dr. Jan Vlasák na kole, foto (c) Archiv Zoo Praha 

Dr. Jan Vlasák, foto (c) Archiv Zoo PrahaKaždý z těch snímků má značnou výpovědní hodnotu; přesto dva z nich jsem si dal stranou. Na prvním je dr. Vlasák jedoucí zoologickou zahradou na bicyklu. Pocitově mi právě tenhle záběr překlenul uplynulé desítky let; snad proto, že úplně stejně jsem zvyklý potkávat v zoo řadu současných kolegů. Druhý snímek pochází z května 1945 a zachycuje dr. Vlasáka stojící v pozoru u československé vlajky vztyčené nad zoologickou zahradou. K němu není co dodat.

Dr. Jan Vlasák s Ilunem, foto (c) Archiv Zoo PrahaDr. Jan Vlasák s Ilunem, foto (c) Archiv Zoo PrahaPřed několika měsíci jsem listoval ve Vlasákově knížce o Ilun, která paradoxně vyšla ve Velké Británii a ve Spojených státech, nikoli však u nás. Tehdy jsem napsal článek, v jehož závěru jsem požádal potomky či příbuzné dr. Vlasáka, aby se mi přihlásili. To se po nějaké době skutečně stalo, a tak máme k dispozici nejen historické fotografie, ale i různé verze českého rukopisu knihy o Ilun. Krom toho se nám podařilo získat osobní spis dr. Vlasáka i další dokumenty z vojenských archivů a také svědectví pamětnice o jeho působení v Zoo Praha. Vyvstává tak před námi obraz pozoruhodné osobnosti, jíž vděčíme za mnohem víc než za jeden – jakkoli výjimečný - chovatelský úspěch. 

Jan Vlasák vystudoval vojenskou veterinární akademii ve Vídni a hned po jejím dokončení narukoval do Haliče. V pekle východní fronty prožil téměř celou válku a po jejím skončení se přihlásil ke službě v Československé armádě, kde postupně dosáhl hodnosti podplukovníka. Hodnocení založená v jeho osobním spisu jej vykreslují jako pilného, svědomitého a schopného muže s velmi dobrým společenským vystupováním, který pěstuje gymnastiku, tenis, plování, lukostřelbu, střelbu, bruslení a motorový sport.

Po rozpuštění Československé armády byl v říjnu 1939 přidělen do Zoo Praha, kde se stal vedoucím jejího úřadu (v dnešní terminologii ředitelem). V obtížných podmínkách okupace se mu nejen podařilo zajistit chod zoologické zahrady, ale zasloužil se také o její rozvoj. Dlouholetý pracovník zoo ing. Antonín Turek později vzpomínal: „Jeho zásluhou bylo vybudováno vzorné hospodářství podniku se skladišti krmiv, kuchyní zvěře, opravářskými dílnami a vlastní produkcí zemědělskou, rostlinného i živočišného původu. V témže objektu byla také zřízena dobře vybavená veterinární jednotka s pitevnou, laboratoří a ošetřovnou pro malá zvířata, vybavená i rentgenem. Svou vojenskou přesnost se snažil vnést do podniku vybudováním vědecké knihovny, přesné evidence zvířat i dalšími organisačními změnami. V této době vedl zoologickou zahradu za podmínek těžkých, vyžadujících osobní rozhodnost a statečnost.“ (K tomu poznámka, že tzv. statek slouží svému účelu dodnes.)

Fungování zoo ve válečných letech zajímavě dokreslují vzpomínky paní Johany Hůrkové, která mimo jiné uvádí: "Pro úředníky, kteří dojížděli do Troje, kam koncem války už nejezdil autobus, posílal Jan Vlasák každé ráno k Trojskému mostu tzv. mulibus. Byl to otevřený valník s lavicemi tažený párem mul, které kočíroval ošetřovatel pan Kasal. Mulibus odjížděl od Trojského mostu přesně v 7.30 a kdo se opozdil, měl smůlu. Cesta pěšky trvala nejméně 25 minut a na včasný příchod do práce Jan Vlasák dbal."

Dr. Vlasák byl v nesmírně obtížné roli nejen kvůli válečnému nedostatku, ale zejména proto, že musel jednat s okupanty a s protektorátními úřady. Přitom kryl odbojovou činnost pracovníků zoologické zahrady a podporoval jejich rodiny. Za květnového povstání pak organizoval vyzbrojení dobrovolníků v Troji.

Po skončení války ještě po nějakou dobu vedl zoologickou zahradu, ale v roce 1946 se vrátil do armády. V hodnosti plukovníka, do níž byl zpětně povýšen hned v roce 1945, sloužil do roku 1954 na ministerstvu obrany. Jeho osobní spis uzavírají žádosti, aby mu i ve výslužbě bylo povoleno nosit armádní stejnokroj.

Probírám se fotografiemi, na nichž je náš „válečný ředitel“, a říkám si, že by si zasloužil být připomínán lépe než krátkými zmínkami v přehledech historie Zoo Praha. Ani české vydání knížky o Ilun, které připravujeme ještě na letošek, mi nepřipadá dostačující. Kulatých sto dvacet let od narození dr. Vlasáka však uplyne až příští rok...

Psáno pro deníky VLP

Fotografie kondořího samce s mládětem, která ilustrovala článek prof. Jiřího Jandy o úspěšném odchovu.

„29. března snesla samička kondora amerického ve velké ptačí voliéře vejce,“ informoval na jaře 1937 ze Zoo Praha denní tisk. „Zrození kondořího mláděte bylo by světovou senzací, neboť v zoologických zahradách se dosud...

Foto: Petr Velenský, Zoo Praha

Celý genom největšího ještěra světa, varana komodského, je nyní k dispozici v americkém Národním centru pro biotechnologické informace, a to pod přístupovým číslem SJPD00000000. Článek o jeho přečtení a analýze...




Přihlášení k newsletteru



ZOOPRAHA.CZ

Návštěvní kniha

Kontakt

  • Zoologická zahrada hl. m. Prahy
    U Trojského zámku 120/3
    171 00 Praha 7

    Tel.: +420 296 112 230
    Datová schránka ID: es6fem5
    e-mail: pr@zoopraha.cz

Press

Reklama a marketing

Partneři Zoo Praha

Ostatní