Opravník omylů o zmiji obecné

Pohledem ředitele

Miroslav Bobek  |  14. 08. 2021


U příležitosti nedávného otevření expozice hadů České republiky v Zoo Praha sepsal kurátor Petr Velenský opravník všeobecně rozšířených omylů o našem jediném jedovatém hadovi, zmiji obecné. Myslím, že jeho text padl na úrodnou půdu – ale současně ukázal, že osvěty není nikdy dost. Jeden z čtenářů mi napsal: „Musím říct, že jsem si doplnil vzdělání. A to jsme se ve skautu o uštknutí zmijí učili neustále.“ Tato zpráva mě vedla k rozhodnutí, že Petrův opravník alespoň ve zkratce zveřejním i zde. Co se tedy o zmiji obecné říká, píše či vysílá – a jak je tomu ve skutečnosti:

Foto: Václav Šilha, Zoo Praha Foto: Václav Šilha, Zoo Praha

„Zmije se přemnožují“: V podhůřích či na horách může být zmije obecná místy četná, celkově se však jedná o vzácného hada. V nížinách a teplých oblastech většinou zcela chybí.

„Zmije útočí“: Zmije se člověku vždy raději vyhne, kousne pouze v sebeobraně, nejčastěji v úleku. K uštknutí dochází tehdy, kdy na ni člověk nechráněnou rukou sáhne nebo nedostatečně ochráněnou nohou šlápne. Akční rádius zmije, která je zastižena mimo úkryt a cítí se ohrožená, přitom není větší než půl metru.

„Do míst výskytu zmijí je nebezpečné vstupovat“: Dobrá obuv a základní obezřetnost jsou dostatečnou prevencí před případnou nehodou.
„Zmije je velký had“: Zprávy o metrových až dvoumetrových zmijích jsou pouhé fámy. Samice měří ve velké většině 50 až 70 cm, samci při spodní hranici tohoto rozpětí.

„Had, který nemá ‚měsíčky‘ za hlavou je zmije“: V naší přírodě se vyskytuje pět druhů hadů, ale běžně známá je z nich pouze užovka obojková se zmiňovanými měsíčky za hlavou. Za zmiji bývá nejčastěji považována užovka hladká, která obývá celé území státu, a v teplých oblastech kolem řek může dojít k záměně s užovkou podplamatou.

„Ochranáři zmije vypouštějí“: Žádné zmije se do naší přírody nikdy nevypouštěly.
„Uštknutí zmijí má většinou za následek smrt“: Uštknutí zmijí obecnou není radno podcenit. Je třeba vyhledat lékařskou pomoc, ale hysterie a obavy o život nejsou na místě.

„Vpichy po uštknutí je třeba rozříznout, vysát, podvázat“: Ani jedno z uvedeného. Otrava jedem zmije má pozvolný nástup, takže je vhodné zachovat klid a vyhledat lékaře; postiženou končetinou přitom hýbat co nejméně (ruku dát do závěsu, nohu do dlahy) a nepít kávu ani alkohol.

„Zmije ročně usmrtí desítky lidí“: Odborná studie shrnující 15 let léčby uštknutí zmijí u nás neuvádí jediný případ úmrtí na uštknutí zmijí. V posledních 50 letech můžeme mít za prokázaný jediný případ úmrtí po uštknutí zmijí obecnou. Postižený muž byl nemocný a před uštknutím se zmijí holou rukou manipuloval.

A závěrem ještě stručné shrnutí Petra Velenského: Zmije obecná je fascinujícím prvkem naší krásné přírody s velmi malým až zanedbatelným rizikem pro veřejnost.


Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha

Po svém nástupu do Zoo Praha jsem hned první víkend strávil v kanceláři. Jak jinak… Během onoho víkendu jsem sepsal i deset bodů, v nichž jsem se pokusil definovat náš budoucí přístup k projektům na ochranu ohrožených druhů v...

Hrnec s farmovými larvami před kuchyňskou úpravou. Foto: Miroslav Bobek, Zoo Praha

Před poslední cestou do Kamerunu jsem si mezi jiným poznamenal, že bychom měli zjistit víc o larvách nosatců a o jejich produkci. Před časem jsem tady o nich psal: až na prst tlusté a občas i jako dva články ukazováku dlouhé larvy...




Přihlášení k newsletteru