Pavouk obdařený touto výjimečnou schopností žije ve středním Maroku, kde ho zkoumal a natáčel německý profesor Ingo Rechenberg. Po něm také pouštní pavouk – když se ukázalo, že dosud není vědecky popsán – dostal vloni jméno: Cebrennus rechenbergi, česky maloočka Rechenbergova.

Valivý pohyb maloočky Rechenbergovy je zcela výjimečný. Je schopna jím dosáhnout rychlosti až 2 m/s, tedy přes 7 km/hod., což je vzhledem k nanejvýš dvoucentimetrové délce jejího těla skutečně ohromující rychlost. Dokáže se takto pohybovat nejen po rovině, ale i do svahu. Smyslem této jedinečné adaptace je zlepšit šance na únik před hrozícím nebezpečím, a to pravděpodobně nejen zvýšením rychlosti, ale ještě spíše schopností zastrašit nepřítele, přesně v duchu hesla „nejlepší obrana je útok“. Útěk by totiž v horkém počasí byl příliš náročný a navíc se v poušti není kam schovat, proto je simulovaný útok výhodnější. Díky svým neuvěřitelným výkonům se maloočka Reichenbergova dostala i do letošního TOP 10 nových druhů, které vyhlašuje americká ESF.

{youtube}IJhTrPDUoxs{/youtube}

Prof. Rechenberg, dnes již jedenaosmdesátiletý, ovšem není primárně expert na pavouky, nýbrž zejména významný bionik, zabývající se uplatňováním poznatků ze studia živých organismů při vývoji nových technologií. „Svou“ maloočku zkoumal proto, aby se inspiroval při sestrojování robota schopného pohybu v náročném terénu. Odvozeninou od berberského označení pro pavouka ho nazývá Tabbot a představil již jeho čtvrtou verzi. Věří, že v budoucnu by mohl být prospěšný například v zemědělství, při pracích na mořském dně anebo i na Marsu.

Záběry Tabbota, na kterých střídá chůzi a valivý pohyb, jsou opravdu působivé. Uvidíme, třeba se skutečně začne využívat. Jen se trochu obávám, že ještě dřív než na záběrech z polí nebo z mořského dna ho uvidíme ve zpravodajství z nějakého bojiště - jenže to už je jiná kapitola.