Plameňáci jsou ostatně známí svou dlouhověkostí. Před dvěma lety byl u jezera Bogoria v Keni nalezen mrtvý plameňák malý, který byl okroužkován o padesát let dřív. A před rokem museli v Zoo Adelaide utratit téměř slepého, artritidou sužovaného plameňáka růžového označovaného jako Greater, který tam byl držen od roku 1933. Do Adelaide ovšem přišel už jako dospělý a muselo mu tak být nejméně 83 let! Byl světovým rekordmanem – a to v Adeilaide zůstal ještě plameňák chilský Chilly, kterému tehdy mělo být 65 let.

Podobně jako tomu bylo u Greatera, také v případě naší rekordmanky „FHF“ není znám její věk. Spolu s dalšími šesti jedinci svého druhu – čtyřmi samci a dvěma samicemi – byla na Kubě odchycena podle všeho již jako dospělá a patří tak mezi nejstarší zvířata chovaná v Zoo Praha.

Přiznávám, že v první chvíli se mi ani nechtělo věřit, že v případě „FHF“ nejde o nějaký omyl nebo záměnu. Ale obojí je prakticky vyloučeno. Velmi dlouho bylo v naší zoo právě jen sedm plameňáků kubánských, kteří byli v létě 1965 přivezeni společně, a později – když přibyli další jedinci téhož druhu – již byli pod kontrolou skvělého kurátora Karla Pitharta. Ani dvě deponace v Zoo Ostrava nemohou vést ke zpochybnění stáří naší „FHF“. Navíc během druhé z těchto deponací, na rozdíl od té první velmi dlouhé, již byla „FHF“ označena čipem.

Bohužel, i v zoo může číhat řada nástrah. Adelaidský Greater svého času tak tak přežil útok chuligánů a také „FHF“ již přestála návštěvy lišek ve Vodním světě i riskantní evakuaci během povodně v červnu 2013. Doufejme, že věku a nejrůznějším nebezpečím bude odolávat i nadále a že v létě velkolepě oslavíme půlstoletí od chvíle, kdy přišla do Zoo Praha.