I na desce stolu byl nápis. „Přeji Vám hezké posezení. Pokud se zde vyfotíte, pošlete mi prosím foto na jovak01@centrum.cz. Díky.“ Panečku, někdo tu lavičku a stůl zhotovil pro výletníky a odměnou jsou mu jejich fotografie. Kolik jich asi má? A koho zachycují? Přál bych mu, aby k nim přibyl třebas snímek britské královny…

Zvedl jsem se a šel prozkoumat směrník u lavičky. Levá šipka ukazovala k jihu - Kost 2,5 km, Praha 80 km, Vídeň 400 km – a pravá k severovýchodu – Dobšice 1 km, Vyskeř 3,5 km, Hrubá Skála 8 km a Varšava „moc daleko“. To „moc daleko“ někoho zjevně neuspokojovalo, a tak na šipku vyškrabal přesnější údaj; 595 km. Pod šipkami byla na sloupek navařená železná destička s nápisem STATIV. Pokládal jsem za povinnost pokusit se odtud pořídit fotografii – sebe a svého psa -, která sice moc nevyšla, ale přesto jsem ji později zaslal na uvedenou e-mailovou adresu.

Až když jsem dojídal oběd, všiml jsem si, že na hraně stolu jsou ještě další nápisy. „Rekonstrukce l. P. 2009“, „Zhotoveno bez do…“ a „Ahoj Vacek Josef Dobšice č. p. 2“. Poslední slovo druhého nápisu bylo nečitelné, ale předpokládám, že původně tam bylo napsáno „Zhotoveno bez dotací“. Připadlo mi to docela příznačné. Pomalu jsem se zvedl, zajistil sedák, aby zůstal suchý i pro ostatní, a vydal se znovu na cestu.

Přeji vám, abyste o prázdninách takových laviček potkávali co nejvíc!