Miminko nanečisto
Miroslav Bobek | 25. 11. 2013
Na třídní schůzce sekundy, kam chodí náš syn, ke mně doputoval zapomenutý sešit. Když jsem ho otevřel, napadlo mě, že po všem tom utrpení, které v něm je zapsáno, byl kdesi zapomenut schválně. A hned nato mi problesklo hlavou, že je nejvyšší čas začít hledat poučení u šimpanzů. Vlastně by to nemuseli být ausgerechnet šimpanzi; na ně jsem si vzpomněl hlavně proto, že mě nedávno velmi zaujaly výsledky jejich výzkumu z ugandského Kibale. Zpracování dat, která tam byla shromažďována po dlouhých čtrnáct let, potvrdilo, že místní šimpanzí holčičky si často hrají s klacíky, které představují jejich mláďata, zatímco šimpanzí kluky nic podobného ani nenapadne.
O rozdílech mezi pohlaví mi byla napsána spousta knih, ale jen stěží bychom hledali příklad, který by je dokládal názorněji.
Dnešní Evropa – ke své nezměrné budoucí škodě – však tyto rozdíly stále intenzivněji popírá a zapomenutý sešit, který se mi během třídní schůzky dostal do rukou, může sloužit rovnou jako důkaz snahy je silou mocí setřít.
Před rokem, když byli v primě, dostali jedenácti či dvanáctiletí kluci, jimž začínají rašit vousy a blíží se pubertě, neuvěřitelný úkol. Z PET láhví a z papíru si museli vyrobit „miminka“, neustále je nosit s sebou a starat se o ně. Dovedete si představit, co by pro ně v jejich věku mohlo být víc ponižující?
V sešitě, který obsahuje povinné zápisy o „rodičovské péči“, s mrazením čtu: 24. května: 10.00 oblékl, nakrmil 13.05 přebalil, nakrmil 13.15 až 14.15 procházka 17.36 přebalil, vykoupal, nakrmil 18.16 uspal.
V nejmenším by mě nepřekvapilo, kdyby si kluci někde v ústraní svými PETmiminky drsně pohazovali, ale navenek se museli podřídit. O to intenzivněji hledali způsob, jak od nesmyslu, který probíhal pod názvem Miminko nanečisto, co nejrychleji a co nejdál utéct. A některým se to podařilo. V posledním zápise stojí: 28. až 31. května: Z důvodu nemoci rodiče dítě předáno do péče prarodičů.
Tak to je tedy vklad do života! Nevím, jestli psycholožka, která Miminko nanečisto prosadila, s podobným výsledkem počítala, ale zjevně ji ani v nejmenším nevzrušuje. Pokus o přeměnu v hermafroditické hlemýždě čeká i letošní primány.
Jak jsem napsal: Nejvyšší čas poučit se u šimpanzů – anebo u jakýchkoli jiných vyšších obratlovců. V zoo jich máme spoustu!
Miroslav Bobek, ředitel Zoo Praha, psáno pro Deníky VLP
Letošní Návrat divokých koní jako by pronásledovalo deset ran egyptských. Jedna z nich postihla v kazašské stepi tři mé kolegy.
Tři snímky zachycují tři klíčové události letošního Návratu divokých koní. Pořídili je americká fotografka Ami Vitale, můj kolega ze zoo Oliver Le Que a já.
Hlavní nabídka
Sociální sítě
