Štola Josef byla v revíru Psí hory nad Slapskou přehradou vyražena v 80. a počátkem 90. let minulého století v souvislosti s rozsáhlým průzkumem, jehož hlavním cílem bylo odhadnout zásoby zlata. Tehdy se ukázalo, že je zde rozptýleno snad až 130 tun tohoto vzácného kovu – víc, než bylo v Českém masívu vytěženo od úsvitu dějin -, ale k těžbě nedošlo (a snad nikdy nedojde). Byla by extrémně drahá a zcela by zničila zdejší překrásnou přírodu. Dnes je však díky iniciativě prof. Jaroslava Pacovského z ČVUT část z osmi kilometrů jinak nepotřebné a pozapomenuté štoly využívána jako unikátní podzemní laboratoř.

Směřovali jsme štolou do nitra Psích hor se zastávkami u stanovišť jednotlivých výzkumných projektů. Do světa odtud online proudí naměřená data, která se týkají například výzkumu možností ukládání energie v horninách anebo řeší některé otázky spojené s konstrukcí hlubinného úložiště vyhořelého jaderného paliva. A zatímco na povrchu běžně uvažujeme v horizontu týdnů anebo nanejvýš několika roků, v hlubinách štoly Josef se plánuje do budoucnosti vzdálené až statisíce let.

Ve Psích horách se zlato těžilo odedávna a dodnes jsou na povrchu tu a tam patrné pozůstatky starých důlních děl. I někdejší průzkum, během kterého vznikla štola Josef, vyústil ve zkušební těžbu. V podzemí po ní zůstal úchvatný prostor, skutečná skalní katedrála, jejíž loď by pojala čtrnáctipatrový činžák. Profesor Pacovský se svými kolegy a přáteli pracuje na jeho zpřístupnění. Když ji ho během naší návštěvy za zvuků Mozartovy hudby osvětlil, postaral se mi o jeden z největších zážitků; srovnat bych ho mohl snad jen s první návštěvou pařížského Notre Dame…

Do Psích hor a k panu profesorovi Pacovskému jsem se dostal do jisté míry náhodou, v souvislosti s přípravou na vybudování repliky protileteckého krytu u nás v zoo. Štola Josef je ovšem přístupná i pro veřejnost – a od příštího jara by totéž snad mělo platit také pro podzemní katedrálu.

Miroslav Bobek, psáno pro Deníky VLP