Zoo Praha

E-vstupenka
Menu

Nejen o moučníku

Miroslav Bobek  |  24. 02. 2011


Nejspíš jsem si to jen vsugeroval, ale ten pišingr mi vůbec nechutnal. Dvakrát jsem do něj kousnul a pak ho vyhodil. Přitom na pohled nevypadal vůbec špatně. Co mě odradilo, byly údaje na krabičce. Ten moučník z nadýchaného těsta plný rozinek měl před sebou trvanlivost dlouhé řady měsíců – a to musel být vyroben už minimálně před čtvrt rokem.

Mám zkrátka zafixováno, že jakékoli měkké pečivo by mělo vydržet nanejvýš pár dní. Kupříkladu chleba se ještě za mladých let naší babičky pekl jednou za týden - a to je pro mne stále základní měřítko přirozeného běhu věcí.

Ano, bývaly to tehdy těžké časy. Všichni známe vzpomínky, jak děti chodívaly od jara do začátku zimy do školy bosy a jak i dospělí si boty kupovali na mnoho let. Nebo jak se spořilo na oblečení, které také muselo vydržet dlouhé roky, či – třeba zimník - celý život.

À propos, včera jsem byl v obchodním centru na Zličíně už podruhé vrátit rifle. Přestože stály dva tisíce, poprvé praskly nad kolenem po třech hodinách. Podruhé vydržely dva měsíce, během kterých se na nich roztrhaly knoflíkové dírky a na nečekaných místech se v látce začaly otvírat díry.

Je to zvláštní svět, ve kterém moučník má delší životnost než kalhoty!

 

Psáno pro pražskou mutaci týdeníku Sedmička 


Zeta II oddělená do malé ohrady na snímku z konce května. Foto: Kristýna Čechlovská, Zoo Praha

Prvním koněm Převalského, který se po stovkách let dotknul Zlaté stepi ve středním Kazachstánu, se loni v červnu stala klisna Zeta II. Narodila na jaře 2021 v Dolním Dobřejově a jméno dostala po slavné klisně narozené tamtéž v...

Palmový salon na dobové pohlednici z italského hotelu Florence. Foto: Miroslav Bobek, Zoo Praha

Ta stará pohlednice mi evokuje dobu sklonku 19. a počátku 20. století, kdy pro společenskou smetánku vznikaly na obou stranách Atlantiku přepychové hotely a kdy ho brázdily stále větší parníky. Nejlepšími příklady mohou být...