V prvních hodinách probíhal tento let víceméně normálně. Jen skupina přiopilých Američanů neustále něco chtěla po francouzském stevardovi. A vůbec nejnáročnější byl zrovna ten, který seděl vedle mne. Potřeboval pivo, panáka, jeden prášek na bolení hlavy, druhý prášek na bolení hlavy a kladl dotazy, jejichž smyslu bylo obtížné porozumět.

Zlom nastal v okamžiku, kdy si objednal lahvičku francouzského vína. Stevard mu ji otevřel a můj soused na ni chvíli zamyšleně hleděl. Poté znovu přivolal stevarda.

„Seven Up!“ řekl rozhodně.

„Jistě, Seven Up...“ Stevard se vrátil s plechovkou a otevřel ji.

Američan ukázal na pohárek s vínem: „Sem!“

„Prosím?!“ zbledl se stevard.

„Nalít do vína!“

„Nalít... do vína?“ zděšeně se otázal stevard a ruka, v níž držel plechovku 7 Upu, se mu zřetelně rozechvěla.

Šílená situace! Francouzský stevard na palubě francouzského letadla by měl do francouzského vína nalít 7 Up!

„Pane, jste si jist...“

„Ano!“

Stevard ukápl do vína malinko 7 Upu.

„Ještě!“

Stevard rezignoval a dolil sklenici po okraj. Pak se beze slova vzdálil.

Jsem přesvědčen, že žádná posádka francouzského letadla, které dokázalo bez nehody přistát, ještě nikdy nečelila takové krizi!