Zoo Praha

E-vstupenka
Menu

Čí jméno nese Řád Mykoly Leontovyče?

Miroslav Bobek  |  17. 04. 2025


Volodymyr Topčyj, dlouholetý ředitel ukrajinské Zoo Mykolajiv, se se mnou v Praze o pár dnů minul. Zanechal mi tu však Řád Mykoly Leontovyče, který je – zkráceně řečeno – udělován lidem se zásluhami o rozvoj zoologických zahrad. Že jsem tento řád obdržel, je pro mne samozřejmě velká pocta. A když jsem si zjistil, po kom je pojmenován, začal jsem si ho cenit ještě víc.


Řád Mykoly Leontoviče. Foto: Tereza Mrhálková, Zoo Praha
Řád Mykoly Leontoviče. Foto: Tereza Mrhálková, Zoo Praha

Pokud si do vyhledávače zadáte jméno Mykola Leontovyč, objeví se vám spousta odkazů na slavného ukrajinského skladatele. Řád však nese jméno zcela jiného Mykoly Leontovyče, a sice bohatého právníka a zapáleného akvaristy, který se stal zakladatelem zoologické zahrady v Mykolajivu. Ta příští rok oslaví své již 125. výročí.

Za počátek existence mykolajivské zoo je považován rok 1901. Tehdy Mykola Leontovyč zpřístupnil veřejnosti akvárium, které zřídil ve svém domě v centru města. Čítalo 75 nádrží, z nichž některé měly objem až 3 000 litrů a byly vybaveny největšími vymoženostmi té doby: elektrickými kompresory a ohřívači vody. Mykola Leontovyč v těchto 75 nádržích za pomoci celé rodiny choval více než 1 000 exemplářů asi 50 druhů ryb a obojživelníků. V Evropě prý tehdy podobných zařízení bylo méně než deset.

V roce 1909 se Mykola Leontovyč stal starostou Mykolajivu a v průběhu následujících let se zasloužil o vybudování vodovodu a kanalizace, vydláždění ulic nebo zavedení první tramvajové linky. V roce 1917 však i do jeho života brutálně zasáhla bolševická revoluce.

V roce 1918 mu bolševici znárodnili dům i s veřejným akváriem a jeho samotného uvěznili. O rok později byl však naštěstí propuštěn a jmenován ředitelem nyní již Státního akvária. To mezitím totiž značně utrpělo a opětovně otevřeno mohlo být až v roce 1922.

V roce 1925 se Státní akvárium začalo proměňovat ve Státní akvaristicko-zoologickou zahradu. Byli sem přivezeni nejen kopytníci z rezervace Askanija-Nova – bizoni, velbloudi, jaci, jeleni nebo mufloni –, ale také zakoupeni medvědi, vlci nebo opice. Zdálo by se, že život Mykoly Leontovyče dojde naplnění v budování zoologické zahrady. Měl však přijít další zlom.

Ve 30. letech se stejně jako nespočet jiných stal i Mykola Leontovyč obětí čistek. Nejprve byl vyhozen ze zoo, nato v roce 1937 za údajné vazby na kontrarevolucionáře zatčen a následně také odsouzen. Jeho další osudy nejsou známy, ale předpokládá se, že během ústupu Rudé armády v roce 1941 byl v charkovském vězení zastřelen příslušníky NKVD.

Po tomto muži, v jehož tragickém osudu se odráží historie těžce zkoušené Ukrajiny, je tedy pojmenován řád udělovaný mykolajivskou zoologickou zahradou. Jeho udělení znamená velkou čest nejen pro mne, ale i pro celou Zoo Praha.

Oceněný ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek, foto: Tereza Mrhálková 



 


Na izolaci a charakterizaci pederinu prý bylo v 80. letech minulého století třeba nasbírat 25 milionů drabčíků Paederus fuscipes. Dnes je již možné tento jed syntetizovat v laboratoři. Foto Dragiša Savić

Letošní Návrat divokých koní jako by pronásledovalo deset ran egyptských. Jedna z nich postihla v kazašské stepi tři mé kolegy.

Foto: Ami Vitale

Tři snímky zachycují tři klíčové události letošního Návratu divokých koní. Pořídili je americká fotografka Ami Vitale, můj kolega ze zoo Oliver Le Que a já.