Zoo Praha

E-vstupenka
Menu

Unikátní pohled do počátků Zoo Praha

Miroslav Bobek  |  21. 01. 2023


Na podzim mi přišel první mail z vídeňského Österreichisches Filmmuseum. Kustodka sbírky amatérského filmu Stefanie Zingl se v něm odvolávala na můj článek o zakladateli Zoo Praha prof. Jiřím Jandovi a pokračovala sdělením, že při zkoumání raných 9,5-milimetrových filmů nalezla 12 kotoučů spojených s jeho osobou a s pražskou zoo. Potřebovala by pomoci s identifikací ženy, která se ve filmech objevuje, a také jejich autora. Připojen byl link na téměř desetiminutový barevný snímek v systému Dufaycolor.


Foto: Sbírka Österreichisches Filmmuseum
Foto: Sbírka Österreichisches Filmmuseum

Tahle zpráva vzbudila nejen můj zájem, ale doslova nadšení. To ještě vzrostlo poté, co ve Vídni zdigitalizovali dalších šest kotoučů filmu, tentokrát z černobílého systému Pathé, a před Vánoci mi je také zpřístupnili. Jako by se přede mnou otevřela truhla s pokladem! Tyto filmy obsahují i naprosto unikátní záběry Zoo Praha z prvních let její existence, nejspíše z období 1935 až 1937. Jejich hodnota je o to větší, že podstatná část archívu zoologické zahrady byla zničena během povodně 2002.

Filmy zachycují prof. Jiřího Jandu s manželkou, jeho asistenta dr. V. J. Staňka, řadu chovatelů a ovšem mnoho zvířat, a to jak těch slavných, tak již zcela zapomenutých. K tomuto sloupku jsem vybral záběr slona Babyho zapojeného do budování zoo.

Foto: Sbírka Österreichisches Filmmuseum

Spolu s kolegy ze zoo a s historikem Eduardem Stehlíkem jsme nad zdigitalizovanými filmy strávili spoustu času. V jednom okamžiku jsem byl již přesvědčen, že žena, která se v nich často objevuje, je Jandova dcera z prvního manželství Jarmila Klatovská. Bohužel nově získané fotografie z různých období jejího života tohle moje přesvědčení vyvrátily. Pokud jde o autora filmů, je nanejvýš pravděpodobné, že šlo o podplukovníka Československé armády, kterého zachycuje i snímek připojený výše. Avšak třebaže jeho uniforma ukazuje na příslušnost k justiční službě a poskytuje také další vodítka, jeho identitou si stále nemůžeme být jisti. Kdo ví, třeba nám někdo z vás, čtenářů, s jeho identifikací pomůže...

miroslav.bobek@zoopraha.cz

 


Na izolaci a charakterizaci pederinu prý bylo v 80. letech minulého století třeba nasbírat 25 milionů drabčíků Paederus fuscipes. Dnes je již možné tento jed syntetizovat v laboratoři. Foto Dragiša Savić

Letošní Návrat divokých koní jako by pronásledovalo deset ran egyptských. Jedna z nich postihla v kazašské stepi tři mé kolegy.

Foto: Ami Vitale

Tři snímky zachycují tři klíčové události letošního Návratu divokých koní. Pořídili je americká fotografka Ami Vitale, můj kolega ze zoo Oliver Le Que a já.